Po Halepové, Radwaňské, Kerberové a Ivanovičové se ze ženské dvouhry poroučela další z osmi nejvýše nasazených - trojka Kvitová. Nedokázala zlomit Srbku Kruničovou, jež zvládla kvalifikaci a mezi hvězdami pochoduje dál.
Co bylo v utkání nejvíc špatně, Petro?
Toho bude asi hodně… Vracela mi spoustů míčů, nedařilo se mi ty výměny vyhrát. Moc jsem si nepomohla podáním, udělala jsem nějaké dvojchyby, což mi zrovna nepřidalo. Snažila jsem se bojovat o každý míč a nechala tam všechno. Bohužel to nestačilo. Ona hrála neuvěřitelně, mně se úplně nedařilo, a proto to takhle dopadlo.
Byl hodně důležitý prohraný servis za stavu 2:0 ve druhém setu?
Jo, tam jsem mohla trochu utéct. Ten game byl hratelný. Vyrobila jsem v něm pár deblů. Ale chvílí, kdy jsem mohla chytit šanci za pačesy, by se našlo víc.
Trenér Kotyza říkal, že jste se nedokázala dost vyhecovat. Cítila jste to stejně?
Víte, já ty emoce v sobě mám. Ne vždycky je ukazuju navenek. Ne vždycky řvu. Není to vidět, ale bojuju pořád. Dělám, co můžu. Nedokážu se nutit do něčeho, co tak necítím.
Od stavu 2:4 jste ovšem působila zarputileji a závěr ještě zdramatizovala.
Ano. Ale to neznamená, že bych předtím nebojovala. To rozhodně ne.
Jak obecně prožíváte první dny po porážce? Zahodíte raketu, nebo vás to hned žene do práce?
Po nabitém programu v New Havenu a tady rozhodně raketu chvíli nechci vidět. Ale jakmile se vrátím na kurt, budu zase makat. V tenisu je pořád nějaký další turnaj a výzva. Můžu vám slíbit, že nepolevím.
Teď vás nejvíc lákají Masters v Singapuru?
Určitě. Díky Wimbledonu mám dobrou pozici, pojedu na turnaje do Wu-chanu a Pekingu. Doufám, že tam něco urvu a dostanu se na Masters.
V New Yorku jste ani tentokrát neprorazila. Vrátíte se sem za rok o to víc nabroušená?
To je jasná věc! Takhle to přece nejde nechat.
