V roce 2011 se vyšplhala až na deváté místo světového žebříčku. Ale pak přišly těžké časy. Petkovicová bojovala se zraněním zad, kotníku či kolene a padala žebříčkem dolů. A návrat zpět na kurty nebyl jednoduchý.
Před rokem prohrála na Roland Garros ve druhém kole kvalifikace a zvažovala, že s tenisem skončí. "Ne proto, že jsem prohrála se 160. hráčkou žebříčku. Ale už mě nebavilo hrát. Nenáviděla jsem to," řekla.
Toužila se co nejrychleji vrátit do elitní desítky. Vytvořila na sebe tlak, kterému stěží odolávala. "Hodně jsem se nutila. Byla to samá práce a dřina. Kvůli tomu jsem tenis hrát nezačala," řekla.
Až letos v dubnu vyhrála turnaj v Charlestonu. A sebevědomí se jí začalo vracet. "Hodně se mi ulevilo," přiznala.
A v Paříži zatím statečně bojuje. Má za sebou tři třísetové bitvy. Čtvrtfinále proti Saře Erraniové však zvládla suverénně. A samou radostí pak políbila raketu. "To jsem ještě nikdy dřív neudělala! Nevím, co se mi to stalo."
Zároveň je Němka vděčným objektem reportérů. Neodpovídá ve frázích. Tiskové konference s ní bývají zábavné. Po osmifinále s Bertensovou třeba řekla: "Soupeřku jsem vůbec neznala, tak jsem ji celý den sledovala na YouTube." Nebo: "Mám moc ráda Goetheho, francouzské existencialisty a filozofa Nietzscheho." Případně: "Co budu dělat po kariéře? Zvažovala jsem žurnalistiku, psaní. Uvidíme."
Na takové myšlenky je daleko. Ve čtvrtek se v prvním grandslamovém semifinále v životě postaví proti světové čtyřce Simoně Halepové. Její pohádka o comebacku dostane další poutavou kapitolu.
