Spílala bolavým kolenům a tříslům, větru, který jí z ruky odfoukl pár nadhozů při podání, i slabé vrstvě antuky na kurtu. Sem tam při nepovedeném balonu utrousila nějaké to „vole“ a po jedné extrémně dlouhé výměně, při níž nuceně poskakovala od čáry k čáře (a již nakonec ztratila), si tenistka pardubického LTC Zuzana Skočdopolová Zálabská ulevila: „Na tohle už jsem stará.“
Není. Soupeřku z finále Rieter Cupu, prostějovskou Dianu Šumovou, po vyrovnané první sadě v té druhé jasně přehrála a přesvědčivě si dokráčela pro další titul mistryně České republiky (vyhrála 7:5 a 6:2). Tenhle má však přece jen punc výjimečnosti.
Pro Skočdopolovou Zálabskou je celkově už pátým (čtvrtým v řadě) a osmadvacetiletá Východočeška tak drží na orlickoústeckém šampionátu rekord. Sama. Ještě před turnajem se o něj dělila s jihlavskou Ivetou Gerlovou, která před časem po vleklém zranění ramene ukončila kariéru.
Mistrovství republiky, nebo turnaj ITF? Pořadatel váháRád by přilákal na republikový šampionát do Ústí nad Orlicí víc kvalitních tenistů, ale jak sám říká, nemá na to páky. „A nemá je ani svaz. Jediný trest pro hráče, kteří se odhlásí z domácího mistrovství, je ten, že dva týdny nesmějí hrát turnaj v Česku,“ podotýká ředitel Rieter Cupu Vladimír Vaněk. V mužském pavouku měli přitom původně kromě Romana Jebavého startovat ještě čtyři další hráči české top 15: Jan Hernych, Jaroslav Pospíšil, Ivo Minář a Jan Mertl. Hernych však odcestoval do Ameriky, Pospíšil do Německa, Mertl se omluvil Vaňkovi pro zranění a Minář vůbec... „Jakmile je kolize s nějakým jiným turnajem, kde se hraje o body do žebříčku, jedou raději tam,“ konstatuje Vaněk. „Jsem vnitřně na rozcestí, zda Rieter Cup dál dělat jako MČR mužů a žen, anebo zkusit mezinárodní turnaj ITF třeba s dotací 15 tisíc dolarů. Ale kdybychom o tomhle uvažovali, tak pouze o mužích, to říkám na rovinu,“ dodává pořadatel. |
„Hrozně mi pomohlo, jak jsem vyhrála první set. Game na 6:5, kdy jsem Dianě prolomila servis, stoprocentně rozhodl. Začala jsem věřit, že bych to mohla doservírovat. A když jsem jí ve druhém setu hned první podání sebrala, psychika udělala svoje. Dostala jsem se do větší pohody a začalo mi to padat,“ líčila po zápase vítězka, kterou kromě věcných cen mohl těšit i šek na 40 tisíc korun.
Že se Skočdopolové Zálabské podařilo jít do vedení 1:0 na sety, byl trochu paradox. Hned v úvodním gamu sice ukořistila brejk, ale Šumová si rychle vzala servis zpátky a následně udávala tempo. Přidala na tvrdosti, zpřesnila údery k čáře a ve srovnání s pozdější vítězkou daleko lépe kontrolovala emoce.
Na fyzicky náročný styl hry ovšem doplatila. „První set jsem zbytečně přepískla a hrála jsem moc agresivně. Stačilo hrát víc hlavou.
Byla jsem moc ,naspídovaná‘,“ přemítala Šumová, kterou pro změnu od rána trápil opar a navrch měla poraněný kotník. „Stálo mě to hodně sil. Za stavu 5:5 a 40:15 jsem se přestala hýbat na nohách, zatuhly mi. Pak už jsem nemohla hrát svůj tenis,“ dodala smířeně hráčka, která byla do turnaje nasazená o tři příčky výš než Skočdopolová Zálabská jako dvojka.
Mezi muži vyhrál Jebavý
To liberecký Roman Jebavý na Rieter Cupu beze zbytku splnil roli favorita. Čtyřiadvacetiletý tenista, který je 360. v žebříčku ATP, kromě triumfu nad Václavem Šafránkem z Prostějova ve finále dvouhry ovládl s Janem Šátralem i boje ve čtyřhře.
„Jsem moc šťastný, že to takhle dopadlo. Hrál jsem se svým parťákem, se kterým hraju debl všude a jsme nejlepší kamarádi. Mistrovství republiky byl poslední podobný titul, co nám chyběl. Už jsme vyhráli hodně mezinárodních turnajů i zimní mistrovství ČR,“ uvedl Jebavý.
Mužské finále singlu nabídlo pohlednější tenis, i když byl jeho průběh jednoznačnější. Zkušenější Jebavý ostrými ranami honil o čtyři roky mladšího Šafránka po kurtu a ten přes veškerou snahu nebyl schopen odolávat. V prvním setu zabral až za stavu 1:5, ve druhém sice v jeden moment vedl 2:1, ale to bylo všechno. Nespasilo ho ani to, že začal riskovat. Padl 3:6 a 3:6.
„S Vaškem jsme spolu ještě nikdy nehráli zápas, i když se známe. Řekl jsem si, že zkusím hrát to, co předvádím většinou. Naštěstí to na něj platilo,“ konstatoval Jebavý spokojeně.
Šafránek, vítěz pardubické Juniorky z roku 2012, měl pro soupeře jen slova chvály. „Podal skvělý výkon, hlavně ze začátku. Měl lepší pohyb než já; hrál docela podobný styl, ale stíhal dobíhat víc balonů na forhend. Tím pádem byl ve větším tlaku,“ řekl.