Dialogy, které se rodí na jeho tiskových konferencích, náležejí často do žánru absurdního dramatu. A bohužel to platí i o jeho zápasech.
Byl jste spokojen s úsilím, které jste dnes vyvinul? „Další otázku, prosím...“
Nic moc jiného snad ani Tomic říci nemohl. Jo-Wilfriedu Tsongovi podlehl ve své úvodní partii v All England Clubu 2:6, 1:6, 4:6. Nepotřeboval na to ani hodinu. Jako už tolikrát to u něj zavánělo vědomým vypuštěním duelu. „Něco podobného jsem čekal,“ přikývnul po zápase Tsonga.
A za to tenis rozdává pokuty - naposledy se s prize money musela rozloučit na letošním Roland Garros Anna Tatišviliová, která proti Sakkariové uhrála v 1. kole jediný game. A přesto byla na kurtu ve dvou setech celkem 55 minut - Tomic zvládl tři sady jen o tři minuty pomaleji!
Australský floutek něco podobného předvedl také v Paříži. Antuka přece jen zaručuje o něco delší výměny, a tak proti Američanu Fritzovi na úvod vypadl „až“ za 82 minut. „Moje další plány? Jdu na hotel.“
Ve Wimbledonu svoje pocity tradičně neochotně shrnoval do následující slov, málokdy se snažil přejít z krátkých vět do košatějších souvětí. „Příšerně jsem returnoval. Nečetl jsem jeho servis. Hrál jsem mizerně.“
Na přímou otázku, zda má v sobě stejnou vášeň pro tenis jako v mládí, pak ryze tomicovsky odvětil: „Ano.“
Šestadvacetiletému Australanovi momentálně v live žebříčku patří 102. místo, takže by si mohl zahrát hlavní soutěž i na US Open. Plánuje nastoupit na turnajích v Newportu, Atlantě i Washingtonu. „Je to prosté. Každý týden hrajeme tenis. Minulý týden jsem hrál dobře. Teď jsem hrál špatně.“
Další dny ukáží, jak moc špatné to bylo z pohledu organizátorů. Tomic už pokuty za odevzdané výkony zažil, ale další se nebojí. Vysvětlení má následující: „Myslím, že jsem hrál nejlépe, jak jsem mohl. Ale hrál jsem příšerně. A on dal asi 24 es nebo kolik.“
Sloupkař australského listu Sydney Morning Herald připomněl známou bajku o škorpionovi, jemuž pomůže žába překonat řeku, on ji ale poté stejně bodne a překvapenému umírajícímu tvorovi řekne: „Takový už jsem.“ Jeho pointou je, že ani Tomice nikdo nezmění. Ironii si však neodpustí: „Kdyby byl škorpionem on, nejspíš nebodne. To by totiž vyžadovalo až moc úsilí, že, Bernarde?“
