Na zámořské betonové šňůře vyhrál jen dva zápasy z pěti, porazili ho sokové, kteří jsou na žebříčku o patro níž – Pospisil (číslo 36), Lopez (25) a Lu (43). Od Wimbledonu ho brzdily bolesti a v úvodu newyorského grandslamu se má utkat s bývalým šampionem Hewittem.
Co s vámi vlastně bylo?
Změnil jsem vložky do bot. Ze začátku mi vyhovovaly, ale po půl roce přišly problémy. Bolest vystřelovala od kyčle do zad, do ramena. Rozhodil se celý pohybový aparát.
Proto nastala ta americká bída?
Když se člověk necítí stoprocentně, pak se to projeví. Moc času jsem trávil v šatně, na fyzioterapii, u doktorů a byl jsem unavenější než z tréninku. Postrádal jsem natěšení do tenisu. Bez něj to stojí za prd.
Už jste fit?
Zbavil jsem se těch vložek a naštěstí našel člověka, který mě dal dohromady. Takže bych měl být O. K. Minulý týden jsem trénoval naplno. Rázem se vrátila chuť. Vím, co si můžu dovolit. Už to není přežívání.
Takže jdete do US Open hladový?
Jo. Kdyby to jelo dál, asi bych si přál, ať to mám co nejdřív za sebou.
Už zase máte na grandslamu těžké 1. kolo. Hewitt. Co vy na to?
To mě nemůže překvapit... Někdy je lepší potkat hned silného soupeře. Těším se. S ním se vždycky nadřu.
Vy dva se uznáváte, že?
Ano. Docela často spolu trénujeme, třeba tady hned první den. Tak si to zopakujeme. Je to fajn borec. Ale v zápase to půjde bokem. Teď už se nevyhledáváme.
V New Yorku jste natáčel rozhovor pro NBC a zahajoval obchodování na burze. Jaké to bylo?
Bylo zajímavé vidět studia tak velké televize. Chtěli jsme se podívat na střechu budovy, kde U2 loni hráli písničku při večerní show. Nepustili nás tam z bezpečnostních důvodů.
A co Wall Street?
To byl zážitek. Dolní část Manhattanu jsem neznal. Na moderních burzách se vše odehrává v kancelářích, ale v New Yorku si z tradice drží ten velký sál. Jen tam není chaos jako dřív, když se křičelo a létaly papírky.
Na turnajích si postupně budujete sebevědomí. Bude to tu těžší?
Jdu do toho skoro načisto. Musím vzít situaci, jaká je. Proč truchlit, že mi chybí zápasový rytmus? Není to poprvé. Vím, že když jsem fit a nachystaný, můžu hrát s nejlepšími.
Chybí tu zraněný Nadal, Djokovič hledá motivaci...
... jasně, ale já mám dojem, že v tenise se moc rychle zapomíná. Novak je jednička, vyhrál Wimbledon, pak náááhodou dvakrát prohraje...
... sám tvrdí, že hraje mizerně.
Fajn. Jenže já hned slyším, že všechno je na houby: Federer je starej, Djokovič to neumí, Nadal je bez ruky, Murray mimo.
Jak to tedy vidíte vy?
Pořád jsou ti nejlepší tady a porazit je není snadné. A objevují se nové tváře. Už není klid jako poslední dva tři roky. Víc se to míchá.
Dozráli už Dimitrov nebo Raonic, aby tu mohli hrát finále?
Proč ne? Hru na to oba mají. Ale záleží taky na zkušenostech.
Dozrál jste vy?
Jestli jsem už nepřezrál... Všichni máme šanci. Záleží na tom, jak ji uchopíme.
