Prásk! Nešťastná raketa to odnesla za všechno, když ale vztek vyprchal, přišly obvyklejší emoce. „Je těžké prohrávat. Občas mám pak slzy v očích, ale to je normální,“ vyprávěla Halepové po duelu s Estonkou Kanepiovou.
Normální naopak nebyl výsledek: Kanepiová zvítězila 6:2, 6:4. Konec. Hotovo.
US Open 2018 se teprve rozbíhalo - a ona už byla ze hry. „Chyběl mi ten správný balanc,“ dumala. „Tréninky přitom byly v pořádku, jenže tohle se nepovedlo. Na kurtu jsem se necítila silná. Ano, byla jsem unavená z turnajů v Montrealu a Cincinnati, ale v dobrém slova smyslu.“
Co se tedy přihodilo? Halepová jinak zažívá sezonu jako z krásného snu. Poté, co ještě v Melbourne plakala po své třetí finálové grandslamové prohře, si sen konečně splnila následně v Paříži. Vyhrála celkem tři akce, je jasnou světovou jedničkou a bodů má tolik, že už si zajistila i Turnaj mistryň. Její zápasová bilance do duelu s Kanepiovou zněla 46-8.
Odpověď proto nejspíš nehledejte v ní, ale v okolí.
„Nevím, proč tomu tak je, ale na US Open nikdy nepředvádím své maximum,“ řekla smutně. „Možná je to hlučným publikem, možná ruchem velkoměsta. Asi všechno dohromady. Jsem spíš klidný člověk, mám ráda menší místa. I když jsem tu už byla i v semifinále, prostě se tady necítím v nejlepší formě.“
Pohled do statistik je u Halepové opravdu zvláštní. Ve Flushing Meadows se probila mezi nejlepší osmičku (2016) i čtyřku (2015), ale stejný kolaps jako nyní zažila i před rokem, kdy ji z New Yorku na letadlo v nejrychlejší možné době poslala Maria Šarapovová.
Což jistě není žádná ostuda, spíš obří pech na los; slavná Ruska tehdy po návratu po dopingovém trestu dostala divokou kartu. Jenže letos měla Halepová jinou soupeřku i jiné rozpoložení. Přijela jako královna, loučí se zcela jako řadová tenistka. Přesto na americké velkoměsto nehodlá zanevřít.
„Nestěžuju si, třeba to v budoucnu bude jinak. Třeba něco změním a všechno se zlepší,“ říkala už bez slz na tvářích.
Její krach znovu vyjevil současný stav ženského tenisu. Kdo si chce stěžovat, ten poukazuje na nevyrovnanost i těch žebříčkově nejlepších hráček - kdo naopak vidí sklenici poloplnou, toho baví nevyzpytatelnost výsledků.
„Každý v prvních kolech grandslamů trochu bojuje,“ líčí světová jednička Halepová. „I když dojdete na vrchol, nervy tam jsou. Všichni jsme jenom lidé. A pro mě je to trochu těžší, protože jsem hodně emocionální člověk. Nemusíme z toho dělat drama, ale těžká porážka to určitě je.“
Těžká i senzační. Poslední grandslam roku díky ní má svůj první velký příběh.
