Většina modelek by jí – snad si ještě lze dovolit lichotku – tyhle nohy skutečně záviděla. Jenže pro Karolínu Plíškovou jsou její dolní končetiny v tenisu občas zrádné. „V projevu, který měla, to byla nevýhoda,“ říká Všetíček.
Ten se v týmu momentální české jedničky objevil od března a spolu s kolegy má ambiciózní úkol: dostat světovou šestku ještě výš. Až do nebe; tam, kde občas pocitově sahají i její nohy.
Neboť právě do nich potřebuje dostat ještě více síly.
Plíšková ve 2. kole Roland Garros otočila duel proti Lucii Šafářové a teď ji čeká šlágr - sobotní výzva se jmenuje Maria Šarapovová.
Proti bývalé světové jedničce zase bude potřebovat co nejlepší kondici. A hodilo by se jí to, co je Všetíčkovým antukovým cílem: aby na oranžovém parketu tančila.
V čem jsou pro vaši svěřenkyni její dlouhé nohy komplikací?
Když je máte, našlapujete víceméně jako slon. A odraz pak je znovu na „slonovou nohu“. My jsme vždycky říkali, že z ní chceme udělat antilopu. Aby byl odraz efektivní a nebojovala tolik s antukou. To znamená, že si člověk neubližuje.
„Je důležité vše napasovat na somatotyp. A udělat, jak se říká, dotyčné šaty na míru.“ Marek Všetíček |
To asi není úkol na pár týdnů.
Je to proces v podstatě na rok. Když do toho chci hrábnout, potřebuju přípravný blok, který většinou přichází před Austrálií, jindy to v tenisu nejde. Měli jsme týden v Monaku, jinak děláme za pochodu. Ona potřebuje hrát, tady v Paříži obhajuje semifinále a je jasné, že ji musíme držet v jiskře. Pokud se týká zlepšení, které by mělo být konstantní, je to otázka na půl až tři čtvrtě roku.
Co má být největší benefit?
Změna techniky výrazně pomůže tomu, že nebude mít takové svalové újmy po zápase, nebude tak zatížená. Bude ekonomičtější – a lehčí. Všechna cvičení vedeme do lehkosti, aby s povrchem nesoupeřila.
Může mít podobná změna, pro laika třeba ne tak výrazná, podobný efekt, jako když Pavel Kolář změní stereotypy Jaromíru Jágrovi, čímž mu prodlouží kariéru?
Jedním z mých úkolů je také prevence. Je to ženská, jednou skončí, a tak se snažím, aby újmy byly co nejmenší. Aby si nenesla následky do privátního života. Děláme kompenzační cvičení a věci, co se dost podceňují. Jsou strašně důležité, aby všechno zapadlo do mozaiky. Není to jen o bušení a objemových věcech, i když to na nich má někdo založené. Je to pořád ženská, křehká bytost. Je důležité, aby se dávkování volilo na ni.
Kondiční trenér Marek Všetíček
Když si ještě pomůžeme Jágrem, asi nemá význam dělat stovky a tisíce dřepů jako on v mládí.
Je to žena, to je první odlišnost. Dávkování musí být přiměřené. Prioritou je tenisový trénink. Reaguju na tenisové zatížení a do toho dávám vsuvky zaměřené na odrazové věci, výbušné. Aby tenista trefil úder, musí se k němu dostat. To je velká nápověda, jestli volit posilovnu, nebo běžecký, pohybový trénink.
Přizpůsobujete se okolnostem.
Naskočil jsem trošku do rozjetého vlaku. Snažíme se to napasovat na turnaje. Budeme se snažit do těla a do nohou nalít energii. Aby zvládala víc zápasů, i sedm.
Ona sama popisuje, že se jí stále vracejí staré chyby. Jaké?
Zásadní jsou ty, že jako většina tenistek jde přes plnou nohu. Nášlapy jsou přes chodidlo, nevyužívá kotníku a lýtka. Tím, že kotník nepracoval v režimu, jaký bychom si představovali, dělala krátké kroky. Teď je vedená k delším, ekonomickým. To ani není běh, já jsem to přirovnával k tanci.
Plíšková tanečnice?
Je vysoká, má dlouhé nohy. Nepotřebujeme, aby se pohybovala krátce, frekvenčně, ale ekonomickými přískoky. Aby vykrývala prostory a držela tvar písmene V.
Roky jste cepoval Radka Štěpánka, známého pedanta na přípravu. I Plíšková má pověst tenistky, jež do sebe investuje na maximum. Vidíte podobnosti?
Jo. Když jsem přišel, byl jsem velice překvapený – na holku, co se v ženském tenisu pohybuje takhle vysoko, jsem nečekal otázky týkající se práce. Byl jsem překvapený, jak se o to zajímá. Jak o tom přemýšlí. Když jsem se pak ptal jejího táty, říkal mi, že odmala byla označovaná jako pilná včelička. Zřejmě na tom něco pravdy je.
Co musíte změnit, když přecházíte od pánů k dámám?
Principy jsou stejné, jedná se jen o zvláštnosti ve fyziologii ženského těla. Možnost nahlédnout do ženského tenisu už jsem měl, byť krátkou, takže se nepohybuji v úplně cizích vodách. Je důležité to napasovat na daný somatotyp a udělat, jak se říká, té dotyčné šaty na míru. O to se budeme teď snažit. Nejenom v kondici, ale celkově v týmu. Abychom součástky poskládali. Všichni víme, že tvoříme celek. Spíš hledáme cestu, abychom co nejméně poškodili jeden druhého a jeho oblast.
Jak moc tohle všechno bolí? Třeba při onom týdnu v Monaku?
Práh bolesti je u žen samozřejmě trochu jiný. Já mám zrcadlo z mužského tenisu, ale to k tomu patří. Měl jsem z toho hodně dobrý pocit a celý tým dostal signál, že tahle oblast, kterou chce posunout, se bude měnit ve prospěch věcí, co jí pak můžou pomoct na kurtu.
Jako krátce poté v Madridu, kde doslova přeběhala světovou jedničku Simonu Halepovou?
To zahřeje. Byl to mustr, který bychom chtěli, aby plnila. Jak takticky od Krupíka (kouče Tomáše Krupy), tak z hlediska pohybu. Vyhrát na antuce nad Halepovou je velký skalp.
Celé to zní tak, že náročný kouč našel pozornou svěřenkyni.
Ona má ráda, když je všechno zorganizované. To mi hodně usnadňuje práci, protože patřím ke stejným typům. Určitě máme společnou vlnu. Není typ, který se o věci nezajímá. Což není jen otázka kondice, ale také psychiky. Všechny oblasti chce posunout dál – aby skončila tam, kde to má vysněné.
