Už za 13 týdnů pod Vajdou se vrátil tam, odkud je rozhled nerušený: do pozice wimbledonského šampiona. Pro grandslamový titul číslo 13.
Ke všem mu pomohl právě Vajda.
„Je to trochu symbolické, ale je za tím hodně tvrdé práce a pevné vůle. Od dubna do Wimbledonu jsme se nezastavili,“ popsal Vajda v obsáhlém rozhovoru pro slovenský deník Šport.
V něm dal nahlédnout do zákulisí a přiblížil, jak razantně oživil jednoho z nejlepších tenistů 21. století. Vajdova slova dobře doplňují skládačku, ba chvílemi dokonce korigují slova samotného Djokoviče.
Ten jen pár chvil po dokončení bravurní jízdy v All England Clubu na tiskové konferenci líčil: „Když jsem Mariánovi volal, byl jsem nadšený. Těšil jsem se. Hned večer se ozval zpátky a říkal: OK, pojďme na to, kdy mám přijet na trénink?“
Vajda upřesňuje, že si vzal čtyři dny na rozmyšlenou. Djokovič se mu ozval z Dominikánské republiky, kde byl s rodinou na dovolené.
„Mluvili jsme spolu skoro hodinu a zastihl jsem ho plného pochybností,“ řekl třiapadesátiletý Vajda. „Ptal se mě, co si myslím o jeho tenisu. Neměl jasno v tom, jak má jeho hra vypadat. Neměl vyřešené ani složení týmu. Řekl mi, že dostal vnuknutí, že bych ho mohl zase trénovat já. Pořád ve své hlavě porovnával přítomnost s minulostí. Věděl, jak by to mělo být stoprocentní, ale tehdy se mu to takové nezdálo.“
Po čtyřech dnech tedy Vajda kývl.
A začaly změny.
„Štěpánek s Agassim se vážně snažili. Možná byli i na správném místě, ale v nesprávnou dobu.“ Marián Vajda, Djokovičův trenér  |
Jednou z prvních bylo to, že si vyžádal konec působení Pepeho Imaze - člověka titulujícího se někdy jako „duchovní guru“, se silným vlivem na Djokovičovu mysl.
Proč? „Chtěli jsme, aby tenis nebral jako filozofii, ale praxi,“ popsal Vajda pro Šport. „Nepřál jsem si, aby ho ovlivňovali lidé, kteří možná vědí, co je tenis, ale nechápou psychiku vrcholového sportovce. Tenis je sport muže proti muži. Když vidíte soupeře na druhé straně, musíte se soustředit na to, jak ho dostat z výhodné pozice a kam zahrát míč, ne přemýšlet o Buddhovi. Jsem rád, že jsme si priority ujasnili.“
Já a Marián jsme rodina
Tolik „ideová“ stránka, zároveň přišly i ryze praktické prvky. I od kondičního kouče Gebharda Gritsche, o němž Djokovič ve Wimbledonu říkal: „Jsem vděčný nejen Mariánovi, ale stejně tak i GG.“
Gritsch mu upravil jídelníček, neboť cítil, že Djokovičovi chybějí živočišné proteiny, a tak k vegetariánským pokrmům společně přidali alespoň ryby. Mezi tenisovými detaily dle Vajdy převažovala práce se servisem a returnem. I přes to, že mu na úvodních turnajích Djokovič připadal „mentálně slabý“ a že ho pak v rozletu duševně zase srazila senzační čtvrtfinálová prohra na Roland Garros proti Cecchinatovi, ve Wimbledonu už to bylo ono.
Všechno si sedlo, věci báječně klapaly. Jako by to bylo dvojici Djokovič + Vajda zkrátka souzeno.
„Jsme rodina. Milujeme se,“ popisoval dojatý Srb v roli znovustvořeného šampiona. „Náš vztah vzájemně vyživujeme.“
I Vajda líčí, jak jej přivítali Djokovičovi nejbližší včetně chotě Jeleny, jak si občas hraje s jeho synkem Stefanem. I tahle výjimečná „rodinná pouta“ jsou indicií, proč tolik neuspěli Agassi se Štěpánkem.
„Radek s Andrem se opravdu snažili. Možná se ocitli i na správném místě, ale ne ve správný čas,“ soudí Vajda. „Novak nebyl v dobrém rozpoložení, i kvůli zdravotním problémům. Spolupráce nesedla jemu ani trenérům. Naznačil mi, že Agassiho americká mentalita je jiná než ta naše slovanská.“
Zní to možná celé jednoduše, účinnost ovšem byla strhující. Pod Vajdou má Djokovič letos bilanci 22-6, bez úvodních tří turnajů ovšem zní mnohem lépe (19-3). Zvlášť to, jak na posvátné trávě zvládl semifinálový šlágr proti Rafaelu Nadalovi, patří k nejlepším momentům tenisového roku 2018.
A to vše díky muži, který rozhodně nevěří na nešťastnou třináctku.
Radek Štěpánek trénoval Novaka Djokoviče:
30. listopadu 2017 |
