Ano, až ten bude jejím bojištěm.
Na milionářské akci ve střední Číně vypadla Kvitová ve 3. kole. Ruska Pavljučenkovová ji prostě ve Wu-chanu předčila.
Petra Kvitová ve Wu-chanu |
„Tenis nebyl špatný,“ hodnotí Vaněk. „Ale na takový zápas potřebujete být silní, mentálně neskutečně připravení. Myslím, že to Petra hlavou trochu nezvládla. Ale nic se neděje. Tenis je dobrý v tom, že když se prohraje, od pondělka začíná další šance.“
Nyní v Pekingu. A i tam se bude řešit rébus: kde brát energii, když baterie hlásí minimální hladinu?
„Upřímně už začínám vyhlížet dovolenou. Cítím na těle, že toho mám docela dost. A stejně důležitá je i hlava, takže se opravdu těším, až od tenisu vypnu,“ popisuje Kvitová. „Ale ještě mě čekají velké akce. Na ty síly ušetřím.“
Od 22. října se hraje Turnaj mistryň v Singapuru. A sezona skončí v listopadu, ve vyhlíženém pražském finále Fed Cupu Česko - USA.
Nejvýše postavená česká tenistka moc dobře ví, oč ještě půjde. Touží prorazit sama i s reprezentací. Jak to zařídit? „Může mít výhodu, že Singapur má víceméně jistý. Může hrát v klidu, a ne jako ty, co potřebují teď každý bod v boji o volná místa. Tohle jí teď budeme opakovat,“ naznačuje Vaněk. Na formální potvrzení Kvitová skutečně čeká, ale aby o Turnaj mistryň přišla, to by musela nastat žebříčková anomálie desetiletí.
Sám Vaněk se málem omlouvá za používání podmiňovacího způsobu, ale říká: „Věřím, že kdyby Petra nebyla po US Open nemocná, odjela by na pět dní do Monte Carla, odpočala by si, potrénovalo by se. Takhle jsme sem dorazili vlastně z voleje. Nemáte natrénováno, přiletíte, tělo vás bolí, všechno vás sráží dolů. Jenže to jsou kdyby.“
V Asii stejně škrtat nebudeme
Společně s Kvitovou už dopředu avizovali, že příští rok hodlají v kalendáři škrtat. Nikoli však v asijské pasáži. „Čínu má ráda, ve Wu-chanu už dvakrát vyhrála. Chtěla sem,“ říká Vaněk. „To spíš ubereme menší turnaje na začátku roku. Bylo toho strašně moc, prvních pět šest měsíců bylo hektických.“
Kvitová v nich dobyla pět titulů. V kalendářním pořadí WTA je tak čtvrtá. „Jsem šťastný za to, co uhrála,“ povídá její kouč. „Zkusíme si s tím hrát příští rok. Uvidíme, třeba ubereme zápasy - a bude to horší. Nikdy nevíte, je to taková alchymie. Je těžké, aby forma gradovala celý rok. Zvlášť u holek.“
To tedy. Plášť arény ve Wu-chanu zdobí podobizny hvězd, ale škrtat každou vypadnuvší, bude zvenku popsaný jako po útoku vandalů.
„Takhle to bývá každý rok,“ říká zkušená česká tenistka Lucie Hradecká. „Kdo Singapur vyloženě nehoní, u toho věřím, že uspoří pár sil. Přece jen je to odměna za celoroční snahu. A kdybyste měli vydat poslední energii na předcházejících turnajích, asi by to od vás nebylo zrovna takticky sehrané.“
Neznamená to, že by Kvitová, Halepová, Svitolinová či Garciaová (poslední tři oproti Češce nevyhrály ve Wu-chanu ani jeden mač) snad něco cíleně vypouštěly. Ale znáte to: jsou cvičiště - a jsou bojiště.
„Singapur je za odměnu. Být celý rok mezi osmičkou je něco neuvěřitelného. S tím by tam měl každý jet, být na sebe patřičně hrdý,“ říká Vaněk. „Já věřím, že se tam i každý zmotivuje. A že právě tam bude k vidění ten nejlepší tenis.“
Od všech. Tedy i od Kvitové.
