Když se Kvitová usadila na židli v tiskovém sále, bylo na její tváři znát, jak je vyčerpaná. Měla zmožený výraz, který ještě umocňoval zklamání z prohry v důležitém utkání.
„Jsem trochu otupělá. Ani vlastně nevím, jestli mě ta porážka bolí,“ omluvila se novinářům a pokoušela se usmát. „Chtěla jsem do šatny přinést bod, aby to měla Kája (Plíšková) lehčí. Jenže ke konci mě přetlačila. Ke konci druhého setu jsem měla šanci získat zápas do svých rukou, ale ona se zlepšila. Hrála pořád velmi dobře, přesto jsem měla jsem šance i ve třetím, ale udělala jsem dvě dvojchyby, a tím se to otočilo.“
Šarapovová s vámi - na její poměry nezvykle dlouho - při podávání rukou u sítě mluvila. Pamatujete si, co říkala?
Já už ani nevím. Asi že to byl výborný zápas, to je všechno. Moc dlouhý to nebylo. (smích)
Co ve třetím setu rozhodlo? Zlepšila se Ruska tak moc, že jste na ní nestačila?
Ano, ona se zlepšila. Zpřesnila bekhend, přidalo jí to na sebedůvěře. Zlepšila i první servis. Snažila jsem se držet svou laťku, ale pak už mě přetlačila.
Vyčítate si zpětně ty dvě dvojchyby?
Teď už to nezměním. Samozřejmě jsem je nechtěla udělat. Trošku jsem ztratila motoriku a byla jsem najednou rozevlátá, že jsem ani nevěděla, kam to letí. Ale pořád byla shoda. Jenže když se Marušce dá šance, tak je to hodně blbé a ona to využije.
V pátém gamu jste podklouzla a spadla na kurt. Ovlivnilo to nějak průběh utkání?
To nehrálo roli, podklouzla jsem několikrát.
Jak jste se cítila v závěru fyzicky? Přeci jen bitva musela vám oběma sebrat mnoho sil, navíc je konec sezony.
To bych nechtěla říct, že to bylo ke konci sezony. Ale byl to vyčerpávající zápas, sem tam jsem dostala křeč tak jako loni do chodidel, na to jsem zvyklá. Cítila jsem se docela ok, samozřejmě bylo by lepší, kdybych na tom byla fyzicky o něco líp, ale brala jsem to, jak to v ten moment. Na únavu se vymlouvat nebudu.
Co vám kapitán Petr Pála říkal v šatně mezi druhou a třetí sadou?
Nic speciálního. Vyměnila jsem si oblečení, potřebovala jsme se trošku uklidnit, a to bylo vše.
Na soupeřku jste vlétla ve velkém stylu. Co vás tak nahecovalo? A přišlo vám, že atmosféra byla ještě bouřlivější než v sobotu?
Nic speciálního to nebylo, jenom finále Fed Cupu, takže normálka. Ale atmosféra byla úžasná stejně jako v sobotu, nedokážu říct, jestli víc vyhecovanější. Asi jo, ale to bylo tím tenisem, že to byla vyrovnaná bitva o každý míček.
Jak vidíte šance na finálový obrat?
Pořád se hraje. Věříme - doufám - všichni. Kája na Pavljučenkovovou určitě má hru, nemám důvod pochybovat. Debl bude otevřený a pokud se do něj dostaneme, tak oni podle mě postaví nepříjemný pár Pavljučenkovová, Vesninová. Ale my máme taky kvalitní hráčky.
Letošní sezonu máte za sebou. Co si přejete do té další?
Vždycky chci, aby ta příští byla lepší, doufám, že bude. V sobotu jsem si říkala, že už budou jen dva zápasy, ale teď mi to nepřišlo, že je poslední utkání. Jsem ve zvláštním rozpoložení. Byl to poslední zápas, to určitě, teď už můžu jenom fandit. I to si musím někdy užít.
