Osmnáctiletá Bencicová kráčí mezi smetánku tempem, které připomíná její slavnou krajanku Martinu Hingisovou.
S tenisem začala ve čtyřech letech a pouhých deset roků poté už hrála Fed Cup. Loni jako sedmnáctiletá došla do čtvrtfinále US Open, letos, stále v teenagerském věku, dobyla už dva tituly.
Minulý týden zvládla v Torontu úctyhodný počin: postupně vyřadila šest grandslamových finalistek: Lisickou, Ivanovičovou, Wozniackou, Bouchardovou, Halepovou a Serenu Williamsovou, kterou zdolala jako teprve druhá hráčka v letošní sezoně. „Fantastický týden,“ shrnula.
Kdo ví, kde by dnes byla, kdyby její otec Ivan nesebral před časem odvahu a neuskutečnil klíčový telefonát. Když totiž byly Belindě čtyři roky, vytočil číslo Melanie Molitorové, matky a trenérky Hingisové. „Nemohla byste se na Belindu přijet podívat?“
Molitorová dorazila. A zaujalo ji, co viděla. Pozvala Bencicovou do své akademie v Curychu, kde se jí denně věnovala.
A už tehdy ji, podobně jako svou dceru, učila, ať se soustředí především na taktiku. „Už když jsem byla malá, věděla jsem, že nebudu schopná trefovat míč nějak zvlášť tvrdě,“ vzpomínala Bencicová před časem pro New York Times. „Ale naučila jsem se, jak hrát chytře.“
Klíčem k postupu vzhůru je i její vítězná povaha. Nezalekne se velkých jmen, což koneckonců minulý týden opakovaně dokázala. „Vždycky chci vyhrát,“ říká.
Zatím se jí v dobývání triumfů daří. Stala se juniorskou světovou jedničkou. Předloni ovládla juniorské Roland Garros i Wimbledon. A nyní začíná pronikat mezi nejlepší.
Podobně jako Hingisová má československé kořeny
Molitorová jí radí dodnes, stejně jako její dcera Hingisová, která se vrátila k deblové kariéře a rovněž objíždí tenisové podniky. „Byla mým největším vzorem. Jsem poctěna, že občas přijde na mé zápasy a radí mi, co bych mohla udělat lépe,“ líčí Bencicová. „Bylo by úžasné dosáhnout toho, co zvládla ona. Ale chci se soustředit na sebe, nedostávat se pod tlak, že musím být tam, kde byla ona ve svém věku,“ řekla před časem.
Jistě, to už se Bencicové nepovede, vždyť Hingisová byla v šestnácti letech světovou jedničkou i grandslamovou vítězkou. Přesto ji kdekdo nazývá „Hingisovou 21. století“. Kromě raketového vzestupu má se slavnější krajankou společné i kořeny. Její otec Ivan emigroval s rodiči v roce 1968 z Bratislavy do Švýcarska, dceru však svou rodnou řeč naučil - a dnes se v jejím týmu mluví především slovensky.
Byť zatím na největší trofeje nedosáhla, potenciál má velký. Vidí ho i mentorka Hingisová: „Určitě může být v elitní pětce. Už je na cestě. A jak daleko dojde, to už záleží jen na ní.“
