Byl největším problémem v utkání právě servis?
Byl. V prvním gamu jsem nedala jediný a podobně to pokračovalo. Těžko se pak hraje proti holce, která sama výborně podává a se kterou může být zápas jen o několika brejcích. Bohužel, stalo se.
V posledních týdnech jste si servis chválila. Máte vysvětlení, kam se ztratil?
Možná v té tmě někde nahoře. (smích) Fakt nevím. I bez podání jsem s ní ale hrála 6:4, 7:5, což je zvláštní.
Utkání připomínalo bitvy například se Šarapovovou. V nich vítězí ta, která dřív začne tlačit. Nebyla jste zvlášť v prvním setu pasivní?
Já nechtěla být pasivní. Ale servis prostě nefungoval, jak bych potřebovala. Ona do mě šla hned od returnu. Hrála rychle a nedělala moc chyb. Ani moje levácké podání jí nedělalo moc problémů. V minulém kole hrála taky s levačkou, což jí asi trochu pomohlo. Ale rozhodně jsem neměla v úmyslu pustit ji k iniciativě. Věděla jsem, že do toho musím agresivně. Nevyšlo to.
Australanka Dellacquaová po předchozím kole tvrdila, že jí Keysové rány vyrážely raketu z ruky. Taky jste měla ten pocit?
Při zápase jsem se soustředila na sebe. Ale když se otočím, musím uznat, že hrála fakt výborně. Měla jsem svoje šance. Jenže ona zůstala v klidu, i když jsem ji brejkla. Spustila na mě a já se snažila najít správnou pozici. Stála jsem u lajny a zkoušela jí to vracet. Nedařilo se. Tak jsem ustoupila, abych dostala víc míčů do kurtu, jenže to zase není moje hra.
Váš kondiční trenér Alex Stober tvrdí, že jste shodila čtyři kila. Nezdá se vám, že jste ztratila sílu? Že vám míče tolik neletí?
Fakt ne, asi ne. Třeba rychlost servisu jsem v poslední době zvedla. Ani při hře odzadu nemám pocit, že by mi to neletělo. Ale samozřejmě je to i pro mě nová situace. Jak říká Alex, potřebuju ještě zesílit nohy, abych v pozicích při úderech vydržela déle. Je to všechno proces, nemůžu hned čekat neuvěřitelné výsledky i pohyb na kurtu. I když ten se za dva měsíce, co spolu děláme, rozhodně zlepšil. Pořád je tam spousta místa na zlepšení.
Takže stále nosíte na krku cedulku „v rekonstrukci“?
Ta tam pořád visí. Všechno má svůj čas. A tohle je jedna z věcí. Až se všechno sejde, mohlo by to být fajn.
Hrála jste třetí týden za sebou. Ještě si myslíte, že jste dobře zvolila program?
Já se necítím unaveně.
Ani psychicky?
Ani tak ne. Spíš nemám ráda, když jsem na grandslamu týden dopředu, jen trénuju a dlouho čekám na první kolo. To mě právě stresuje víc. Díky zápasům se na začátku sezony dostávám do rytmu. Nemyslím, že by tohle byl problém.
Není zápas s Keysovou takovou srážkou s budoucností? S novou vlnou, která se valí na špičku?
Myslíte, že už nehraju tak rychle jako dřív? (smích) Tak to neberu. Samozřejmě vím, že nové holky nastupují, potkáváme je v šatně, víme o nich. Musíme s nimi počítat. Derou se nahoru, jsou rády, když se můžou utkat se známou soupeřkou na velkém kurtu. My to tak taky měly, když jsme začínaly. Už prostě nejsem nejmladší, no.
Poslední tři ročníky na Australian Open se vám nepovedly. Ale po tom letošním asi můžete být nejklidnější, že?
To určitě. Cítím se nejlíp, i když jsem od tohohle turnaje chtěla víc. Přinejmenším postup do druhého týdne. Ale to je život. Za pár dnů půjdeme znovu makat. Zase bude nějaký zápas, turnaj, pak zase nějaký grandslam. Rozhodně se s trenéry nebudeme nudit.
Co teď nejvíc chcete zlepšit?
Potřebujeme s Alexem zesílit nohy, abych byla trošku výbušnější, stabilnější. Co se týká tenisu, tam je taky hodně prostoru pro zlepšení, až budu pevnější na nohou. A jak jsem dneska viděla servis, práce na něm taky potrvá ještě dost dlouho. Je toho hodně. Těšte se!
