"Byl jsem k tomu vývojem tiskovky dotlačen," hájí se Svorada. Vzápětí odvolává Buchta svazovou tiskovku plánovanou na zítřek, a nominaci jen sdělí tiskové agentuře. „Sám jsem to nerozhodl," brání se námitce, k čemu vlastně svaz existuje, když nedokáže ani vysvětlit své postoje k reprezentaci republiky.
Vystavil se tak podezření, že se obává cokoli říci na adresu profesionálů v zahraničních službách, které jednou do roka žádá o reprezentaci republiky. "Byl to krok, který jsme důkladně nezvážili," říká místopředseda svazu Pavel Doležel.
Jak se ukázalo, smyslem nominace mělo být vytvoření Svoradova podpůrného týmu, jakési jeho stáje. Závod v Zolderu je situován do rovinatého terénu, takže je tu naděje, že se do cíle navalí velká skupina, v níž si Svorada vytvoří výhodnou pozici ke spurtu. A Svorada si mohl vybrat jezdce, které chtěl. "Ano, bylo to na Jánovi," řekl místopředseda Doležel.
Vhodní lidé? Fadrný jako mistr republiky byl nominován automaticky. Kdo z reprezentantů ho ale chtěl, vzhledem k jeho nekorektnímu způsobu boje, jímž titul získal? Svorada ano, Konečný se smířil: "Ať klidně jede, je to už dávno." Jen Sosenka neuhnul: "Já bych s ním rozhodně mistrovství nejel." Fadrný se však zranil v závodě Kolem Polska.
Svoradovou tiskovou konferencí byl Sosenka stejně jako jiní šokován: "Vždyť on se pasoval nejméně na předsedu svazu! Pochopil bych to, kdyby vyhrával na Vueltě etapy jako na běžícím pásu. Není v takové formě, aby si mohl určovat tým."
Svorada si nemyslí, že měřítkem formy může být jen to, jestli někdo vyhrává etapy. "Dojel jsem Vueltu v pohodě a cítím se velmi dobře." Představa, že šampionát na holandské rovině se vyřeší hromadným spurtem, je pro Sosenku klamná. "Bude to ve větru a chladném počasí těžký závod."
I Svorada připouští, že závod nemusí končit hromadným dojezdem. "Tahle možnost je tak na padesát procent, ale i tak je tenhle šampionát jednou z mála příležitostí pro rychlé jezdce."
