"Nejde to srovnat s atletikou nebo plaváním. Ale trochu jako světový rekordman se cítím. Šerm nebyl tak silný jako na vrcholných závodech, ale zase jsem závodil v zimě: sněžilo, pršelo," líčí Svoboda. "Snový výsledek je 6 000 bodů, to už by mi přišlo dost dobrý."
Třeba by na něj mohl dosáhnout před rodinou při závodě Světového poháru o tomto víkendu v Kladně. Nebo před davy v Pekingu.
Reprezentační trenér Jakub Kučera však nadšení mírní: "Už loni tam bylo dvacet tisíc lidí, ale nevím, nakolik pětiboji rozumějí. Připadalo mi to strojené, jako kdyby je naučili zvedat ruce na povel."
Od dlaždiček do lesa Svoboda loni v Číně při finále Světového poháru chyběl, a tak sbírá informace o dějišti her jinde. Třeba od šéfa pětibojařů Jana Hrdiny, který se zrovna vrátil. "Naši kolegové se byli projet na kole. Vrátili se s pálením v očích a krku. A to nejeli v závodním tempu," líčil.
Svoboda namítá: "Smogu se vůbec nebojím. Jsem připravený na to, že když se tam vyšťavím, bude mi pak pár dní blbě. To obětuju. Při tréninku mi bývá blbě i déle. A když se slaví, můžu se vyřadit na týden."
Loni si vybojoval nominaci do Pekingu na jméno a stále podává výborné výkony. Z her jej může vyřadit nejspíš jen nemoc a zranění.
"Vnitřně už se tam vidím. I kamarádi mi pořád říkají, jak se těší, až mě uvidí v televizi. Ale i když nechci, musím mít na mysli, že tam třeba nepojedu."
Býval plavcem, což považoval za dřinu neúměrnou výsledkům. Pak jej známý přiměl, aby se šel podívat na moderní pětiboj. "Začátek byl těžký, ale osm let jsem plaval ode zdi ke zdi mezi dlaždičkami, tak mi přišlo romantické běhat po lese."
Jeho bratr si naopak vybral triatlon. "Pětiboj mu přišel moc starý a elegantní. Já bych triatlon zvládl, ale nevím, co on na koni."
On sám se v klasickém sportu stal dvojnásobným juniorským mistrem světa, loni vlétl mezi dospělé. Bronzovému olympijskému medailistovi Liboru Capalinimu tak v Pekingu, kam pojedou dva Češi, bude zdatným konkurentem nebo jeho nástupcem. "Budu cítit, že je na mně, abych tu naši vlajku držel," říká.
