Jak jste si super-G užila? Jste se svým výkonem spokojená?
Bylo to takové rodeo. Jsem ráda, že jsem v cíli. Každé super-G je pro mě obrovská zkušenost, jezdím s nejlepšími holkami na světě a na těch nejtěžších tratích. Jsem ráda, že tady můžu být a sbírat zkušenosti. Žádný trénink nedokáže nasimulovat takovéhle podmínky.
Trať vypadala, že je na ní hodně ledu. Jak připadala vám?
Bylo to půl na půl. Už při prohlídce na ní byly v některých bránách docela ďoury. Robert Trenkwalder z Red Bullu (lyžařský expert) tvrdil, že to je na hraně, jestli to vůbec pustí. Zdálo se to nebezpečné a díry se jenom prohlubovaly. Buď tam byla jedna velká plotna, nebo měkká díra. Bylo těžké se s tím poprat a jsem ráda, že jsem v cíli a zdravá.
První výhru v super-G slaví Suterová, Ledecká byla v Ga-Pa sedmnáctá |
Byla to pro vás nejtěžší trať v sezoně?
Nevím, kvůli dírám to bylo úplně jiné než všechny ostatní závody. Říkala jsem si, že je to zvláštní, že asi budou svah ještě prolívat a nějak spravovat. Snažili se, klobouk dolů, měli dva týdny strašnou řeholi, co si budeme povídat. Makali od rána do večera, aby se vůbec dalo jet. Moc sněhu letos nemají a stejně s tím kouzlí. Dělali maximum.
Byl závod podle vás bezpečný?
Já myslím, že jo. Pustili to, letos na to docela dbají. Přijde mi to zvláštní, protože ve Val d´Isere mi přišla na prohlídce trať lepší než tady, připadala mi míň nebezpečná. Tady v těch rychlostech, když najedete do nějaké nerovnosti, je to daleko nebezpečnější.
Co se dá s podobnými podmínkami dělat?
Nic moc. Platí, že musíte jet pořád aktivně a jet po hraně. Takové ty moje drifty nefungují. Nebo ony nefungují nikde, ale tady když spadnete do děr, je to daleko horší. Když do nich člověk najede čistě, taky to s ním hodí, ale dá se to líp zvládnout. Dělala jsem, co jsem mohla, myslím, že jsem to zvládla docela dobře, a jízda mě docela bavila.
Udělala jste několik chyb. Co se vám tou dobou honilo hlavou?
Já jedu podle hesla - dokud to rozhodčí neodpíská, musím makat. A i když udělám velkou chybu, snažím se dojet do cíle, nechci to vzdávat. I když jsem cítila, že jsem ztratila hodně času v některých pasážích, stejně jsem to chtěla dobojovat do cíle.
Vnímala jste na startu, že hodně soupeřek před vámi vypadlo?
Kluci se mě snažili od obrazovky odtlačit, abych to neviděla. Já ale radši sleduju, kde holky udělaly chybu. Jak Viktoria Rebensburgvá, tak i Sofia Goggiaová (obě spadly) udělaly chybu ve stejné bráně. Chtěla jsem vědět, jak tam najet, aby se mi nestalo nic podobného.
Měla jste kvůli tomu z trati respekt?
Spíš jsem se ptala, co udělat, než abych měla respekt. Zajela jsem nejlepší jízdu, na kterou jsem v tu chvíli měla, a rozhodně jsem nebrzdila.
Radila jste se s Ilkou Štuhecovou, která s vámi spolupracuje a která jela před vámi?
Jo jo, volala mi nahoru. Říkala, že mám jet hodně aktivně, že je to hodně rozbité. Říkala také, že díry jdou dobře vidět, protože jsou velké, takže se jich nemám bát. Radila mi, abych zůstala aktivní a tlačila to dolů. Ono se stejně nedá poradit nic jiného.
V sobotu v večer jste absolvovala slavnostní vyhlášení sjezdu, v němž jste skončila třetí. Jak jste si ceremoniál užila?
Já to moc nečekala. Bylo to moc fajn. I když jsme to málem nestihli, protože byla strašná zácpa do města, kterou jsme večer vůbec nečekali. Přiběhla jsem na poslední chvíli a vyběhla jsem na balkon. Tam ale ještě nikdo nebyl, nikoho nevyhlašovali a já tam byla úplně sama.
Co jste dělala?
Zaběhla jsem zpátky dovnitř, tam mě navigovali, že musím po nějakém koberci, tak jsem po něm sprintovala. Bylo to zajímavé, ale byl to krásný zážitek a velká čest.
Je to pro vás další zkušenost? Poznáváte, co obnáší být na stupních vítězů?
Člověk se musí učit, že není ve své bublině, ale musí ještě někam do města, dělat něco jiného, než by chtěl…
Jak trénuje Ledecká. Kouč Bank o proměně své svěřenkyně i rivalitě |
Budete se na to nějak připravovat?
S mamkou jsme říkaly, že až budeme dělat letní přípravu, uděláme to tak, že po tréninku budu ještě někde postávat a poslouchat nějaké nudné projevy. Vždycky mi něco pustí, já budu popocházet a budu dělat nanečisto rozhovory s novináři. Abych měla sílu až do konce.
Teď poprvé od Vánoc pojedete domů. Už víte, co budete dělat?
Úplně nevím. Budu tak čtyři dny doma, ale i to je strašný úspěch, nejvíc dní za poslední čtyři měsíce. Úplně nevím, jak s časem naložím, protože jsem zapomněla, co mám v Praze dělat. Nebudu mít režim, tak budu asi docela vyřízená. Zkusím si něco naplánovat. Pak odjedeme trénovat do Švýcarska ke Crans Montaně a doufám, že se dobře připravím na další závody.
Co čekáte od příštích závodů v Crans Montaně?
Já tam jela jen dva tréninky před pár lety, pak závody zrušili. Co pamatuju, tak tréninky se mi moc nelíbily, protože tam byly docela divoké podmínky. Úplně jsem si je neužila. Každopádně nějaké zkušenosti mám, tak trochu vím, co očekávat. V týdnu se budu snažit nakoukat videa ostatních holek ze závodů, jak to tam vypadá, kde jsou klíčová místa a trochu se připravím dopředu.
