26. prosince 2012. Tohle datum muselo Nijse strašit ve snech. Tehdy naposledy vyhrál závod Světového poháru - svůj 49.
V tehdejší sezoně už to bylo jeho třetí vítězství v SP, vyhrál v Koksijde, pak v Roubaix a nakonec v Zolderu. Oblékl si dres pro vedoucího muže Světového poháru a nikdo se neptal jestli, ale kdy? Kdy vyhraje svůj padesátý závod v nejprestižnějším cyklokrosovém seriálu?
„Nevyhrával jsem tady úplně často, vždycky mi něco chybělo, proto jsem rád, že se mi to dneska povedlo,“ říkal tehdy po závodě. A poprvé naznačil, že by to s jeho plánovaným koncem kariéru nemuselo být tak horké.
„Ještě před měsícem jsem si byl jistý, že skončím v březnu 2014. Věděl jsem, co chci dělat se svou budoucností. Ale teď? Teď si jistý nejsem. Po sezoně si to musím nechat rozmyslet, probrat to s rodinou. Můj syn už je starší a já ho chci vidět vyrůstat. Ale přece nebudu končit, když mi to tak jde,“ smál se tehdy.
A ve Světovém poháru se smál na dlouhou dobu naposled. Začala doba temna.
You the men.... congrats @sven_nys for your 50th win #misterCycloCross #Koksijde
Minulý rok rozvedl s manželkou, se kterou strávil podstatnou část své úspěšné kariéry. „Myšlenkami jsem jinde a není to jednoduché,“ řekl pro belgické rádio. Přitom sezonu začal skvěle, vítězil v Americe, na tradičním belgickém seriálu BPost Bank, ale jakmile přišel Světový pohár, už to nebyl ten hladový Nijs. Už to nebyl starý Kanibal z Baalu, jak mu fanoušci přezdívají.
Možná jsem měl v tom březnu skončit, říkal si nejspíš tehdy. A konec kariéry mu připomínali i jiní. Prý je příliš starý a na mladé pušky Van Aerta, Van der Poela nebo Van der Haara nestačí. „Je to zvláštní, že mi to teď tvrdí lidé, kteří mi před měsícem říkali, že budu dominovat do padesáti. Teď jsem prý moc starý, to je moc. Není to poprvé, co jsem v útlumu, nejsem žádný robot,“ hořekoval tehdy.
Do konce sezony už ale Světový pohár nevyhrál a před tou letošní oznámil, že půjde o tu opravdu poslední.
Dokonce si stanovil i datum - 5. března. Přesně v tenhle den by chtěl Nijs svou kariéru ukončit. A konec by to měl být velkolepý. Poslední Nijsův závod by se měl jet v Antverpách pod názve „Thank You Sven“, tedy Díky Svene a údajně byl téměř vyprodán jen den po poskytnutí lístků.
„Potřebuji si stanovovat cíle. Takhle žiju svůj život. Nemůžu si jen tak říct: Budu trénovat a uvidíme, na co to bude stačit. Takhle ne, prostě skončím,“ prozradil letos v srpnu devětatřicetiletý Belgičan. „Příští rok oslavím čtyřicítku, což bude velký třesk. Lepší dobu na konec kariéru už si nemůžu přát.“
S tím vědomím vstoupil do své nejspíš poslední sezony, aby v sobotu po přesně roce a deseti dnech zase zvedal ruce nad hlavu. Sice jen v závodě nižší kategorie, ale přece. Byl šťastný, že neodejde do důchodu v sezoně bez jediného vítězství. „Fakt jsem šťastný. Když víte, že to je poslední rok, je to ještě lepší pocit. Zítra pojedu v Koksijde Světový pohár a nejspíš budu unavený, ale tyhle květiny mě budou těšit dlouho,“ usmíval se v cíli.
To ještě netušil, že o den později dostane další.
V neděli to byl krásný závod. Písčité Koksijde skrápěl déšť, cyklisté se prodírali kalužemi, blátem nebo mokrým pískem. Vzdáleně to připomínalo záběry z let, kdy se cyklisté brodili po kotníky v bahně, ale vždyť už tehdy ten starý belgický lišák závodil. Možná si na tu dobu v neděli vzpomněl.
Start mu sice nevyšel úplně ideálně, ale postupně se propracovával víc a víc dopředu, až bylo jasné, že se o vítězství bude prát s jedenadvacetiletým Woutem van Aertem. Souboj generací nakonec vyšel lépe pro zkušenějšího Nijse, který mladičkému kolegovi ujel v poslední sekci.
V cílové rovince tomu snad ani sám nevěřil, schovával tvář do dlaní a prožíval velké emoce. Asi největší za poslední roky.
„Fakt neuvěřitelné. Je pravda, že jsem vždycky druhý den víkendu lepší, ale Van Aert ani Van der Haar včera nejeli, byli čerstvější. O to větší to byl adrenalin zase bojovat s nejlepším cyklokrosařem současnosti. Vlastně je to nepochopitelné, že jsem vyhrál,“ nevěřil.
Připsal si padesáté vítězství kariéry ve Světovém poháru a posunul rekord na symbolickou hranici. „Za dnešek si zaslouží velký respekt. Vlastně za celou kariéru. Padesát vítězství? To je absurdní číslo,“ nešetřil slovy chvály druhý v pořadí Van Aert.
Přidal se i Haimar Zubeldia, silniční závodník Treku, který napsal stručně: „Prostě Sven Nys. Legenda“. Přál mu i olympijský vítěz v silniční časovce Fabian Cancellara. „Ty chlape jeden... gratulace Svenu Nijsovi k jeho 50. vítězství v kariéře.“
Nejlépe to popsal ale vítěz samotný. „Takhle ukončím kariéru! Jako šampion!“
