Forma tu je. To si může říct mistr světa Zdeněk Štybar, který v sobotu zahájil doma ve Stříbře letošní cyklokrosovou sezonu.
První závod českého pohárového seriálu Toi Toi cup vyhrál na promočené a kluzké trati způsobem start-cíl a po projetí posledního sedmého okruhu měl na druhého Belgičana Peeterse náskok 1:35 minuty. "I když jsem se snažil jet celý závod hranu a na začátku sezony otestovat formu, užil jsem si to," usmíval se Štybar, člen stáje Telenet Fidea, mezi novináři krátce předtím, než si se svým fanklubem zatancoval vítězný taneček.
Stříbrský závod pro vás byl letošní premiérou, k tomu na domácí trati a v duhovém dresu mistra světa. Zvítězil jste naprosto suverénně, takže spokojenost?
Určitě. Jsem moc spokojený s tím, že se mi doma ve Stříbře podařilo vyhrát. Takový průběh závodu jsem nečekal a stejně tak jsem nečekal, že budou takové podmínky, vyloženě krosové. Celý závod to hrozně klouzalo, ale myslím, že jsme si to užili všichni. První závod a hned takhle na bahně a uklouzaném povrchu, to je příjemné. Protože hned si vyzkoušíte správnou krosovou techniku.
Náskok jste si budoval od prvního okruhu a prakticky jste neměl soupeře. Čekal jste to tak snadné?
Nečekal jsem, že odjedu hned takhle od lajny a vyhraju start-cíl. Ale co jsem už slyšel, tak kluci padali. Já jsem si svůj náskok, který jsem si od začátku vytvořil, snažil jenom udržet.
Trať připravovali lidé z vašeho fanklubu, schvaloval ji váš trenér Vojtěch Červínek. Byla vám ušitá na míru?
Trať nikdy nemůže být úplně ušitá na míru, nikdy vám nemůže sedět celý okruh. Já jsem se snažil tu něco poupravit, ale spíš proto, aby si užili diváci, aby to pro ně bylo atraktivní, než proto, abych já sám měl nějakou výhodu.
Najdete na svém výkonu i nějakou chybu?
Byl to první závod a určitě jsem udělat spousty chyb. Ale cítil jsem, že čím jsem měl víc odjeto, tím těch chyb bylo méně. Technika se lepšila a na konci jsem už byl v dobrém rytmu.
Přestože pršelo, na domácí trati vás povzbuzovaly tisíce lidí. Měl jste čas si báječnou atmosféru v závodě vychutnat?
Hlavně v posledních kolech jsem se snažil si atmosféru užívat. V Čechách trávím málo času a závod ve Stříbře byl pro mě svátkem. A pro mě i organizátory bylo odměnou, že i když bylo hodně špatné počasí, lidí přišlo dost. Jinak s tím užíváním je to těžké. To jde spíš na konci sezony, kdy víte, jak jste na tom a můžete si vyhovět. Teď v prvním závodě jsem vůbec nevěděl, do čeho jdu, jaká je forma. Takže jsem jel hranu, abych sám sebe otestoval.
Povzbuzovala vás v dešti i malá neteř Amálka?
Jasně. Z Belgie jsem jí přivezl gumovky s kočičkou a taky deštník s kočičkou i s oušky. Byla připravená (smích).
Letos obhajujete titul mistra světa i vítězství v seriálech Světového poháru i Superprestige. Věříte si na to?
Bylo by krásné to všechno obhájit, ale to nebude nic jednoduchého. Spíš pro mě bude důležité udělat standardní sezonu, udržet si slušnou hranici výkonnosti a pořád jezdit vepředu.
