Ten rozdíl je ohromný: zatímco do NHL v rekordním roce 2001 draftovali 31 českých hokejistů, NBA zůstává místem pro vyvolené.
A 211 centimetrů vysoký Veselý, jenž okouzlil skauty v dresu Partizanu Bělehrad, doplní mezi basketbalovou elitou "průkopníky" Jiřího Zídka mladšího a Jiřího Welsche.
A bude z nich nejlepší. Podle drtivé většiny odhadů skončí v noci na pátek v draftu v elitní desítce.
"Mrazení v zádech ještě nemám. Ale je mi jasné, že půjde o významný milník mého života," říká jedenadvacetiletý Veselý v rozhovoru pro MF DNES. Ten vznikal ještě před odletem a on přiznával: "Věřte tomu, že ani já sám neznám svůj přesný program, to bych měl hlavu jako balon. Nechám tomu volný průběh."
Jan Veselý smečuje v dresu Partizanu Bělehrad.
Zvládl jste se aspoň rozloučit v Bělehradu? Tým vyhrál třetí titul za tři roky vašeho působení a diváci vám bouřlivě děkovali.
Stihl jsem si to užít. A loučení? Bylo to neskutečné a dojemné: na pocit, kdy osm tisíc fanoušků skanduje vaše jméno, budu do smrti vzpomínat. Můžu říct, že Bělehrad je můj druhý domov, a moc rád se sem vždycky budu vracet.
I proto jste zde zůstal o rok déle, ač vás NBA chtěla už loni? Byl to podle vás dobrý tah?
Určitě jsem spokojený, že jsem zůstal. Hlavní rozdíl je v tom, že jsem se stal jedním z klíčových hráčů týmů. Dva roky předtím jsem byl v Partizanu dříč na černou práci, na obranu. Teď jsem zakončoval útoky nebo je rozehrával. Hra na mně stála.
Bavil vás basketbal víc?
Radost ze hry jsem měl i předtím, ale tohle bylo něco nového. Dostal jsem do basketu novou chuť.
Teď ji ještě podpoří draft do NBA. Co za necelý týden, od pátku do čtvrtka, v New Yorku stihnete?
Čekají mě hlavně tiskové konference, zdravotní prohlídky, měření a podobné záležitosti. Nevadí mi ani zájem médií, klidně budu dokola opakovat odpověď na tu samou otázku, toho mě v Americe čeká ještě víc. Oni se ale ptají hlavně na basket, na osobní život moc ne.
Na 99 procent budete nejlépe draftovaným Čechem v historii. Nemrazí vás z toho?
Jsem flegmatik. Proto takové věci neprožívám nějak zásadněji, i když vím, že jde o velkou událost v mém životě.
Do Evropy se na vás prý přijeli dívat zástupci tří týmů. Máte už svůj oblíbený?
S nikým z NBA jsem nekomunikoval, možná něco proběhlo přes mého agenta. Podle přehledu všech těch týmů by byl asi nejpřijatelnější Washington. Nevypadá to nereálně.
Jan Veselý při obranné práci
Dalšími zájemci by mohly být Utah či Toronto. To staví na Evropanech, lákalo by vás?
Mají rádi evropské hráče, nebyla by to špatná volba. V Kanadě jsem sice ještě nebyl, jen jednou v Americe loni na NBA Tour s Partizanem, ale myslím, že je to hezké město.
I tohle bude hrát roli?
Byl bych rád, aby tam bylo teplo, ale dostat minuty v Torontu, jdu tam. Prostředí zase tak velkou roli nehraje.
Sledoval jste vlastně jako malý NBA? Byl vaším vzorem Jordan, Magic Johnson, někdo jiný?
Jasně že jsem Jordana znal, ale jako malý jsem NBA nijak nehltal. Můj vzor? Jasně Dirk Nowitzki.
To jste letos musel mít radost: Dallas vyhrál a on zářil.
Já jsem vyloženě celou sezonu fandil proti Miami, a proto jsem rád, že finále dopadlo takhle. Nowitzki hrál skvěle, jeho prostě nejde bránit! A musím se přiznat k jedné věci - při koukání na finále mi vlezla do hlavy myšlenka: Proti těmhle borcům možná budu už brzy hrát.
Konkrétně Nowitzki navíc pobláznil "nebasketbalové" Německo pro váš sport. Uvědomujete si, že tuhle šanci máte taky?
Určitě, je to jeden z důvodů, proč jdu do NBA. Přitáhnout víc pozornosti a pozvednout český basket.
