Přiznal, že byl před startem nervózní. Suverénní vládce letošní sezony Zdeněk Štybar včera v Plzni v závodě Světového poháru proměnil sedmý start v sedmý triumf. A náročné to pro něj bylo hlavně psychicky. "Očekávání lidí bylo velké a já je nechtěl v domácím prostředí zklamat. Teď je to skvělý pocit," oddechl si po závodě.
Jak moc jste vnímal v Plzni očekávání fanoušků a připouštěl si tlak?
Věděl jsem, že všichni čekají, že vyhraju. Už když jsem přijížděl k trati, volali na mě lidé: Sedm ze sedmi! Nechtěl jsem vítěznou řadu přerušit, proto jsem se snažil jet s rozumem a šetřit síly.
Do dvou rozhodujících trháků, kterými jste se zbavil Alberta a pak i Pauwelse, jste nastoupil na silnici. Byl to záměr?
Byl. V pátek jsem absolvoval těžký trénink na silnici a trpěl jsem víc než teď při závodě. To mi pomohlo.
V rozhodujícím trháku vám pomohl i Pauwelsův defekt. Věděl jste o něm?
Věděl, ale myslel jsem si, že Kevin má jen lehký defekt, že kolo bude jen pomalu unikat. Když jsme ale vyběhli schody, viděl jsem, že ho má prázdné. A protože jsem trhák na silnici plánoval, šel jsem do něj. Čekat jsem ani nemohl, věděl jsem o tom, že nás Niels Albert zezadu dojíždí.
Bolela plzeňská výhra?
Nebylo to vítězství s prstem v nose, jak se říká. Když jsem ale zjistil, jaký máme vepředu náskok, vezl jsem se a čekal na nejpříhodnější moment.
Trať U Jiřího byla v obležení tisícovek fanoušků, jak moc vám svými hlasivkami pomohli?
Podpora diváků byla obrovská a moc jim za to děkuju. Plzeňskou výhru díky nim nikdy nevymažu z hlavy. A je fajn vidět, že lidé mají o cyklokros stále větší zájem. Chodí jich stále víc.
Do sezony jste vstoupil famózně. Je vůbec možné udržet takovou formu do konce?
Udělám pro to všechno, i když vím, že také prohraju a asi to nebude dlouho trvat. I nějaký útlum asi přijde. Myslím ale, že mám sezonu rozvrhnutou dobře. Na začátku listopadu odlétám trénovat na Mallorku, kde budu opět pracovat na fyzičce, abych vydržel další blok závodů. A věřím, že se můžu ještě zlepšovat.
Jak se odměníte za plzeňský triumf?
Máme s rodinou večer zamluvený stůl v restauraci v Plzni-Černicích. To ale není odměna za vítězství, je to taková třešnička na dortu. Doma ve Stříbře jsem málo, takže možnosti si s blízkými v klidu popovídat si moc užívám.