„Když jsem nastoupila na gympl, dělalo se takové představovací kolečko, jak se kdo jmenuje, kde bydlí a co ho baví,“ popisuje Mančíková. „Když jsem řekla, že mám ráda myslivost a střelbu, všichni na mě koukali pohledem: ‚Jo holka, ty asi nebudeš normální‘,“ směje se střelkyně Komety Brno. „Postupem času to ale spolužáci přestali řešit.“
Ba co víc, na svoji kamarádku by měli být pořádně pyšní! Na mistrovství Evropy brokových střelců v italském Lonatu, které končilo minulý víkend, zvítězila mezi juniorkami v soutěži týmů i jednotlivkyň.
„Ale na oslavu jsem neměla sílu,“ líčí dvojnásobná šampionka ve skeetu. „Celý den bylo strašné horko, které špatně snáším. Místo toho, abych se radovala, jsem lehla do postele a bylo mi na umření. Navíc jsem předtím ztvrdla tři a půl hodiny na dopingové kontrole,“ doplňuje Mančíková, která týmové zlato získala s oddílovými kolegyněmi z Komety Hanou Adámkovou a Annou Šindelářovou.
Radka Mančíková (uprostřed) se zlatou medailí na evropském šampionátu v Lonatu.
Ačkoli v Itálii závodil i olympijský šampion David Kostelecký či jeho brněnský parťák z trapu Jiří Lipták, všechny Čechy výsledkově zastínila drobná brunetka, o které byste na první pohled neřekli, že může být velkou nadějí tuzemských střelců. Třeba už pro olympiádu 2020 v Tokiu. „Líbilo by se mi to, ale bude to strašně těžké,“ ví mladá skeetařka.
Jak se vůbec ke zbraním dostala? „Tatínek je myslivec,“ vysvětluje výřečná slečna. „Jako malá jsem se ale střelnic, výstřelů a zbraní bála. Taťku to jednou naštvalo a poslal mě do Kroměříže na střelecký tábor,“ popisuje Mančíková.
Rodiče si mysleli, že se 12letá dcerka s brekem vrátí domů. Zmýlili se. „Nikdy nezapomenu na ten pocit, když jsem sestřelila prvního holuba,“ říká s nadšením. Z Hodonína se brzy vydala do Brna, kde se nyní připravuje pod dohledem trenéra Luboše Adamce. Sice ji po maturitě láká studium medicíny, sportovní střelby se ale vzdát nechce.
Zároveň dělá radost i otci, se kterým chodí do lesa. „Od patnácti let mám lovecký lístek, v osmnácti jsem dodělala zbroják. Nejsem lovec, ale spíš takový starostlivý pan myslivec, který zakrmuje, stará se o zvířata a dělá osvětu,“ říká Mančíková. Na jeden velký úlovek ale nezapomene. „Loni jsem trefila stříbrného daňka.“
