V Levi po slibném výsledku žertem plánovala, že v příštím závodě už bude stát na bedně. A na jejím oblíbeném kopci k tomu mnoho nechybělo, přesně 22 setin. „Jelo se mi výborně,“ libovala si Strachová po povedeném závodě.
Kaňkou na výkonu však bylo první kolo, v němž nabrala víc než sekundovou ztrátu na první Američanku Shiffrinovou a svůj pódiový sen po něm musela odložit na příště. „Znovu tam nebyla dobrá řeč těla,“ kroutil hlavou věčně nespokojený trenér Mayrhofer. „Nebylo to agresivní! V tréninku jezdíš o dvě třídy líp.“
A Strachová souhlasně kývala. „Ten kousíček od bedny zůstal právě tam.“
Druhá jízda, byť znovu nebyla perfektní a drobné setinky nechala Strachová v úvodní části kopce, ji vynesla na dohled nejlepších. Znovu se tak utvrdila v přesvědčení: Já na to mám!
„Podařilo se mi kondičně i silově vyladit na závod nejlíp, co jsem tady kdy byla,“ srovnávala. „Jasná strategie do příštího závodu je od začátku jet s takovým nasazením, jako jsem jela druhé kolo. Ale je to hezký výsledek a pomalu se deru do světové špičky.“
Po americké misi se teď Strachová přesouvá domů, kde ji čeká pár dní odpočinku a tréninku, následně vyrazí za sněhem do Rakouska a další prověrkou vzrůstající formy bude závod v Courchevelu. Anebo v Aare? „Uvidíme, jestli se ve Francii ochladí a podaří se jim závody uspořádat,“ přemýšlela. „Pokud ne, tak už teď je jasné, že slalom bude přeložen do Švédska.“
Aare patří rovněž mezi oblíbená střediska olympijské medailistky. Na závěr minulé sezony Světového poháru tam dojela šestá, před lety se zase na tomto svahu stala mistryní světa.
„Mám tam krásné vzpomínky,“ říkala. „Ale všechno zase balit do letadla? I když... Jestli máme jet dvanáct hodin do Francie, nebo letět do Švédska, to je asi celkem jedno. Těšila bych se tam i tam, tak se necháme překvapit.“
