V přípravě ho provázely velké problémy s nachystáním auta. Vůz Peugeot 206 WRC roku výroby 1999, kterému říká „babička“, však na poslední chvíli stihli Štěpánu Vojtěchovi mechanici připravit.
Přestože do víkendového 42. ročníku Rally Bohemia vkročil prakticky bez tréninku, dokázal se starším vozem předjet řadu nadupaných nových aut a v cíli oslavil překvapivé třetí místo. Nestačil jen na největší favority Kopeckého a Pecha.
„To jsme samozřejmě vůbec nemohli očekávat. Bylo to hektické, ale říkali jsme si, že když jsou takové problémy v přípravě, tak to v závodě funguje o to líp, a to se potvrdilo,“ popsal 38letý liberecký závodník Štěpán Vojtěch, účastník deseti podniků seriálu mistrovství světa, jehož tradičně navigoval spolujezdec Michal Ernst.
Co vás vedlo ke startu na letošní Rally Bohemia?
Vloni v říjnu jsme podruhé startovali na Rallylegend v San Marinu a pak se naskytla možnost pořídit to auto, na kterém jsme tam startovali. Peugeot 206 WRC je navíc stejná specifikace, na které jsme toho s Michalem Ernstem odjezdili v závodní kariéře nejvíc. Tak jsem na něj dostal zálusk. Navíc na české scéně dostaly tyhle vozy povolení závodit, tak jsme se chtěli zase připomenout v Česku a na tradiční Rally Bohemia.
S jakými ambicemi jste do závodu šli?
Chtěli jsme se hlavně dobře svézt a užít si to, protože jsme vůbec netušili, do jaké konkurence to naše auto roku výroby 1999 vlastně zařadit. Ty nové vozy jsou samozřejmě mnohem dál třeba podvozkově.
A nakonec z toho bylo třetí místo.
To jsme samozřejmě vůbec nemohli očekávat. Nicméně to klaplo, všechny okolnosti hrály v náš prospěch, jeli jsme pohodově bez chyb a auto fungovalo. Od začátku nás těšily zajeté časy, které byly nad očekávání, postupně jsme se prokousávali výš a vyšperkovalo se to třetím místem. To byl pro nás super bonus.
Zdolali jste třeba stabilně kvalitní jezdce v soutěžích Lappiho nebo Valouška, čím to?
To jsou cenné skalpy vyzávoděných jezdců, kteří stále dokazují, že umí jezdit hodně rychle. Třeba Lappi měl v sobotu nějaké technické problémy, ale bylo hodně příjemné ho s tou naší „babičkou“ pořád držet za sebou, protože ten náskok do druhé etapy nebyl zase tak velký. Valouška zase zbrzdila nějaká penalizace, nicméně my pořád jsme chtěli jet co nejrychleji a co nejvíc posádek předjet.
Jak dlouho jste na Rally Bohemia trénovali?
Vlastně vůbec, protože jsme sotva dali auto dohromady, abychom stihli seznamovací jízdy s tratí Bohemky, ale stejně jsme se na ně dostali později než soupeři. Tak jsme raději oprášili nějaké starší rozpisy ze stejných rychlostních zkoušek, když jsme Bohemku před lety jeli, a snažili se to dát nějak dohromady.
Co jste měli za problémy s přípravou auta?
Měli jsme prekérku, čekali jsme dlouho na spojku z Francie, takže jsme zvládli jen jeden funkční test. A když jsme pak chtěli nastavovat auto do závodní podoby, tak přišel problém s převodovkou. Kluci na dílně si pořádně mákli, dva dny ji dávali pořád dovnitř a ven, ale stihli to dát dokupy. Takže jen rychlé seznamovací jízdy, v pátek večer před startem takový kratší testík na brzdy a hned šup na rampu. Bylo to hektické, ale říkali jsme si, že když jsou takové problémy v přípravě, tak to v závodě funguje o to líp, a to se potvrdilo.
Aktivní kariéru jste ukončil v roce 2007, kolik jste toho od té doby odjezdil?
Na Bohemce jsme se objevili ještě v roce 2010 s Fabií S2000. Jinak jsem jel nějaké okruhové závody, jednou jsme byli v Německu na Lausitz Rally a teď ty legendy. Moc jsme toho nenajezdili.
Jak jste se udržoval v závodní motoristické kondici?
Vždy až před závody. A po té pauze člověk nikdy neví, jak to bude probíhat. Spíš jde o to dobře si udělat rozpis, vnímat ho, jet dobře podle něj a věřit mu. S tím jsme právě měli na letošní Bohemce trošku problém a začali jsme opatrněji. Ty první průjezdy jsou pro nás vždy trochu těžší, protože i když to máme třeba dobře napsané, tak tomu až tak úplně nevěřím. Když to jede rychle, tak radši uberu, ale i tak jsme to zvládli dobře. V těch druhých průjezdech rychlostních zkoušek už jsme se cítili daleko komfortněji stejně jako s každým dalším ujetým kilometrem. Celkově rychlé tempo po celý závod bylo pro mě milým překvapením, že se to za volantem nezapomíná. Asi jako jízda na kole.
Jaké jsou vaše nejbližší plány?
Zase pojedeme na podzim jen ty legendy v San Marinu. U toho našeho auta musíme kilometry šetřit, protože není jednoduché shánět na něj náhradní díly a udržovat ho dobře v kondici. V tomhle extovárním peugeotu jel bývalý mistr světa Marcus Grönholm už v roce 1999 Britskou rally a o rok později Portugalsko.
