Rok 1999 udělal tečku za hvězdnou kariérou německé hráčky. Dvaadvacet grandslamů, 107 turnajových vítězství a v neposlední řadě i titul olympijské vítězky ze Soulu, tak vypadá ve stručnosti vizitka jedenatřicetileté Grafové. Bojovnici známé svou tvrdostí k sobě samé a vůlí po vítězství nastalo "sedavé období".
Na rubu seznamu úspěchů dobytých za patnáctiletou kariéru se zrcadlí zranění, s nimiž se tělo udřené nevýslovným tréninkovým drilem nedokázalo vypořádat. "Neustále jsem měla problémy, vracela jsem se na kurty a hned zase musela kvůli potížím odcházet. Poslední dva roky jsem se tak necítila v psychické pohodě." Zranění levého kolene po nehodě v Japonsku pak bylo poslední kapkou. Ve svém věku si nemůže bez bolesti zacvičit a jen občas se projede na kole. "Je to pro mě těžké a stresující nemohu-li se udržovat v dobré fyzické kondici," přiznala v rozhovoru pro britský list Daily Telegraph. "
Konečně si alespoň může užít jiné cestování než jenom mezi jednotlivými turnaji. "Nikdy mě nebavilo vysedávání na hotelu. Když to šlo, snažila jsem se vyplížit ven a trávit čas procházkami po městě nebo v nějaké galerii," vzpomíná. Úplně se však tenisového cestování nevzdala, Andre Agassiho doprovází na významnější turnaje. Se svým přítelem také poznává, jak těžké je pro hvězdu v Americe udržet své soukromí. "Andre je na rozdíl ode mne více otevřený, čehož lidé často zneužívají. Já měla kolem sebe více prostoru," upozorňuje Grafová na obtíže, jež její vztah s Agassim někdy přináší.
A co dál může dělat tenisová superstar na penzi? Je toho dost. Jako známá osoba hodlá Steffi pomáhat dětem s různými traumaty přes charitativní organizaci Děti pro zítřek. Nepřetrhala ani pouta k tenisu. Svých nepřeberných zkušeností využila v oblasti poradenství. Mladým začínajícím tenistům napomáhá v jejich kariéře cennými postřehy, jež by jim snad měly pomoci vyvarovat se třeba právě zničeného zdraví.