Ty debaty jsou nekonečné a často vyčerpávající.
Je Babe Ruth nejlepším baseballistou historie?
„Vždyť hrál v éře, kdy v Americe stále platila rasová segregace. V období nižší konkurence, slabších nadhazovačů. Zato teď je baseball kvalitnější, konkurence větší…“ shodují se kritici.
Jenže... Babe Ruth vyčníval tak, jako nikdo před ním a nikdo po něm.
„Ve skutečnosti můžete silně argumentovat tím, že ovládl svůj sport tak, jako žádný jiný sportovec v jakémkoli jiném sportu. Nedokázal to Wilt Chamberlain v basketbalu, ani Wayne Gretzky v hokeji, ani Pelé ve fotbalu,“ má jasno Jim Flannery z Bleacher Report.
Ono stačí, když se Američana zeptáte, kdo historicky patří mezi krále sportu. Kdo patří mezi ty nejdominantnější.
Rok 1991: Michael Jordan (23) z Chicago Bulls donáší míč do koše.
S velkou pravděpodobností dostanete tuhle odpověď:
Michael Jordan, jistě. Kluk z Wilmingtonu, který z průměrného Chicaga Bulls udělal šestinásobné vítěze NBA.
Muhammad Ali, pochopitelně. Časopis Sport Illustrated ho v roce 1999 korunoval Sportovcem století.
Wayne Gretzky, jehož rekordům v NHL se nejspíš už nikdy nikdo nepřiblíží.
A Babe Ruth. Muž, který celý život strávil na pivu a hot dogu a kterému přezdívali Bambino.
Společenská událost
On svůj sport zachránil a změnil.
Před ním byl v baseballu velký důraz kladen na obranu, rychlost, nadhazování a strategii. S Ruthovým nástupem se pozornost začala soustředit na sílu a na to, co uchvátí publikum – homeruny.
Vidět Rutha, jak odpaluje homerun, to byla ve dvacátých a třicátých letech minulého století společenská událost.
Babe Ruth, legendární baseballista týmu New York Yankees (1929)
Byl prvním hráčem, který v sezoně dosáhl na 30, 40, 50 a poté i 60 homerunů. Když jich v kariéře odpálil 700, nikdo další v té době neměl ani polovinu.
K tomu všemu byl přes svou skvostnou kariérou pálkaře nejlepším levorukým nadhazovačem v lize.
V dnešní specializované době nemyslitelná věc.
Byl to živel s absolutně nesportovní postavou. Tlouštík, který jezdil v drahých autech, miloval večírky, alkohol. Láhev dokonce míval i v šatně. Peníze dokázal utrácet stejně rychle, jako je vydělal.
Často je u něj obtížné oddělit mýtus od reality. Možná proto, že pravda je často prostě neuvěřitelná.
Závislost na alkoholu a tabáku
Odmala to neměl jednoduché.
Otec pracoval v krčmě, matka na něj kvůli špatnému zdravotnímu stavu neměla čas a on tak bez dozoru brázdil nábřežní ulice a doky Baltimoru.
Občas něco ukradl, rozbil. U otce obracel staré pivní sklenice a hledal v nich poslední kapky alkoholu, propadl žvýkacímu tabáku.
To mu bylo pouhých šest…
Byl známou firmou, o které se říkalo, že je ztracený případ, že to nikam nedotáhne.
Proto jej v sedmi letech rodiče poslali do průmyslové školy Svaté Panny Marie, která sloužila spíše jako sirotčinec.
Stalo se před letyHistorický seriál sportovní redakce iDNES.cz Všechny díly seriálu najdete přehledně ZDE. |
Během dvanácti let, co tam strávil, málokdy viděl svou rodinu. Nenavštěvovali ho o svátcích, během nedělí, prakticky skoro nikdy a malý George se tak upnul k Matthiasi Boutlierovi – šéfovi školy a známému baseballovému hráči.
„Změnil můj život. Naučil mě číst a psát a učil mě rozdíl mezi správným a špatným. Byl to otec, kterého jsem potřeboval, a největší muž, kterého jsem kdy poznal,“ říkával Ruth.
Netrvalo dlouho a Boutlier si všiml Ruthova výjimečného nadání pro baseball.
Nabídl ho týmu Baltimore Orioles, který s ním okamžitě podepsal smlouvu. Právě 22. dubna 1914 dostal Ruth poprvé šanci v profesionálním zápase jako nadhazovač.
Získal šest bodů a Baltimore vyhrál 6-0.
„A zprávy se rychle šířily. Pracoval jsem jako skaut pro Boston Red Sox a spousta lidí mluvila o tomhle zázračném klukovi. Musel jsem ho vidět,“ popisoval Jack Dunn.
Když zavalitý Dunn představoval Rutha jeho novým spoluhráčům v Bostonu, smáli se, že jsou si postavami tak podobní, že to musí být jeho syn.
Vznikla přezdívka Babe, která s ním už zůstala. On si ale rychle zjednal respekt. Každým zápasem si budoval reputaci člověka, který dokáže odpálit míček na homerun, což ve 20. letech 20. století nebylo zvykem.
Střídal pálku s nadhozem, třikrát s Bostonem vyhrál Světovou sérii a v roce 1919 vytvořil nový rekord v počtu homerunů – zvládl jich 29.
Snový start kariéry? Možná. Přesto ho majitel Bostonu Harry Frazee po sezoně prodal do Yankees.
Za 100 tisíc dolarů.
Nejhorší obchod dějin?
Osobnost Rutha se totiž začala projevovat. Pařil do ranních hodin, hádal se s rozhodčími, kdy jednoho dokonce bouchl do hlavy, za což dostal pokutu 100 dolarů a 10 dní nemohl hrát.
Navíc chtěl neustále zvyšovat plat, až Frazeemu došla trpělivost.
„Byl jedním z nejvíce sobeckých a bezohledných mužů, kteří kdy nosili baseballovou uniformu. Pořád jen jedl a pil, navštěvoval prostitutky, boural,“ popisoval Frazee své důvody.
Netušil, čím se Ruth stane, a Yankeeové do toho byli ochotni jít.
Na začátku minulého století se baseball pral se sázkařským skandálem, diváků ubývalo, až Ruth to změnil. Stal se první opravdovou hvězdou. Díky němu se New York Yankees stali ikonickou sportovní značkou.
Babe Ruth, legendární baseballista týmu New York Yankees (1929)
„Abys mu porozuměl, musíš pochopit: Nebyl to člověk,“ tvrdil o něm spoluhráč Joe Dugan.
„Asi před 20 lety jsem přestal mluvit o Babeovi z jednoduchého důvodu. Uvědomil jsem si, že ti, kdo ho nikdy neviděli hrát, mi neuvěří,“ říkal zase kdysi sportovní spisovatel Tommy Holmes.
Díky čtyřem triumfům ve Světové sérii a spoustě rekordům vytvořil Ruth z Yankees dynastii, kterou znají po celém světě.
A že si ho tehdy vážili.
Postavme mu stadion!
Když se k Yankees přidal, dělil se tým o hřiště Polo Ground s New York Giants. Jeho homeruny se ale zakrátko staly největším tahákem New Yorku a Yankees měli najednou tolik fanoušků, že si mohli postavit vlastní stadion.
Pojmenovali ho „Dům, který postavil Ruth“.
Na tehdejší dobu bral neskutečných 80 tisíc dolarů ročně. V roce 1930 měl dokonce vyšší plat než prezident Herbert Hoover.
„Vím o tom. Ale měl jsem lepší rok než Hoover. Kolik on udělal homerunů?“ smál se.
Byl hvězdou se vším všudy. Zajímal se o něj tisk, který neustále probíral jeho úlety s alkoholem, se ženami.
Na snímku legendární hráč baseballu Babe Ruth (sedící uprostřed s doutníkem) přihlíží v roce 1936 zápasu Světové série.
Při zápasech se občas sotva držel na nohou (když zrovna nepřišel pozdě), ruce se mu klepaly.
Pak ale pálkou ukázal na nejvzdálenější místo na stadionu za tribunou a poslal tam soupeřův nadhoz.
Jednou se dokonce objevily zvěsti, že onemocněl sexuálně přenosnou nemocí, což se nakonec nepotvrdilo. „Ale nebylo to tak, že bychom byli na pokoji s Ruthem. Spíš jsme bydleli s jeho kufrem,“ popisovali spoluhráči Ping Bodie a Jimmie Reese.
Ruth byl těžko zvládnutelný.
Zvlášť, když mu šéfové chodili na ruku.
Když jednou při hře ztratil kvůli nepříjemnému slunci míč z dohledu, prohlásil, že už na slunci nikdy hrát nebude. A tak si vybíral místo na hřišti podle toho, jak byl baseballový stadion postaven a kam svítilo slunce.
Jindy si zase v průběhu zápasu odběhl bočním vchodem ze stadionu na pivo a hot dog…
Ne, neměl sportovní postavu, na konci kariéry už sotva běhal, pálku přesto ovládal mistrně. Vždyť ještě týden před svým posledním zápasem kariéry odpálil tři homeruny.
To všechno Babe Ruth dokázal. Muž, který stanovil mnoho desetiletí nedotknutelných rekordů.
V roce 1946 onemocněl rakovinou nosohltanu, přesto dál navštěvoval sirotčince. Nikdy nezapomněl, odkud vzešel. Vyprávěl dětem příběhy, hrál si s nimi, bral je na výlet. O Vánocích roku 1947, když umíral na rakovinu, se setkal s dětmi v Santa Garb, naslouchal jim a rozdával jim dárky.
„Šťastný budu až v den, kdy každý kluk bude mít rukavici a pálku,“ tvrdil.
Nedlouho poté zemřel, ale že by se na něj zapomnělo?
Nedávný průzkum agentury AP ukázal, že ho zná 97 procent Američanů nad 12 let. Před dvěma lety mu prezident Donald Trump udělil Prezidentskou medaili svobody.
Pálka, se kterou legendární baseballista Babe Ruth odpálil svůj pětistý homerun, se vydražila v kalifornské aukční síni SCP Auctions za 1,08 milionu dolarů.
A před rokem byl v aukci za astronomickou sumu 5,64 milionu dolarů vydražen jeho dres, čímž stanovil nový rekord.
O milion dolarů překonal ten starý, který patřil… ano, znovu jemu.
„Dědictví odkazu Babe Rutha a jeho vliv na baseball a americkou kulturu jsou s jinými sportovními postavami země naprosto nesrovnatelné,“ popsal serveru BBC prezident aukční síně David Hunt.
Příběh Babea Rutha dál žije.
