Štafety měly rekordní účast

Malá Skála - Horský terén, dešťové přeháňky a líná řeka Jizera. To byli největší protivníci účastníků populárního závodu štafet Extrem Cup. Pátý ročník soutěže v disciplínách běh, horské kolo, paragliding a kajak se letos konal jako oficiální mistrovství republiky. První místo vybojoval s více než osmiminutovým náskokem tým Opavanet Internet Billboard.

Další v pořadí byla čtveřice Eleven před Rychlonožci. Vítězným družstvem v soutěži žen se stal Sabat.

Opavanet potvrdil roli favorita. Vedení se ujal už po úvodním běhu, který s přehledem vyhrál známý vrchař Robert Krupička. Na kole sice družstvo náskok ztratilo, ale vynikající výkon paraglidisty Jana Škrabálka ho vrátil do čela.

V kajaku na zakalené řece Jizeře už vítězové náskok nepustili. "Je to hezký závod, ale pro kajakáře hrozně dlouhý," supěl Ondřej Zeman, který vedoucí štafetu dovedl do cíle. "Je to šest kilometrů a moc to nejede, ale jsem v cíli."

Zeman jezdí na divoké vodě a věnuje se štafetovým závodům doma i v Evropě. "Na Malé Skále je krásná atmosféra, jen škoda, že tu není tolik lidí. Kdyby přišlo víc fanoušků, kteří by závodníky hnali, bylo by to lepší. Ale je to skvěle uspořádaný závod."

Vítězný ženský tým zastupovala v cyklistické části reprezentantka v běhu na lyžích Iva Janečková, která jela Extrem Cup už podruhé. Do cíle dorazila pokrytá blátem od hlavy až k patě. "Ještěže pořadatelé trať trochu zkrátili. Mám toho plné zuby," přiznala Janečková. Cestou spolu s ostatními cyklisty třikrát zmokla. "Dvakrát to bylo ve sjezdu, takže nebylo skoro nic vidět." Štafetu ženského Sabatu rozbíhala další lyžařka - Helena Erbenová.

Suverénně nejrychlejší čas mezi kanoisty zajel Miroslav Šimek. Legendární 48letý deblkanoista z Malé Skály zahanbil o mnoho mladší kolegy a svému týmu "Každý chvíli a jsme v cíli" pomohl na páté místo.

"Jsem zpocený, zadýchaný a žíznivý," vystihl své pocity držitel dvou stříbrných olympijských medailí. "Měl jsem před sebou kámoše Honzu Koláře a povedlo se mi ho předjet, takže mám radost."

Závodu v malebném prostředí kolem řeky Jizery se zúčastnilo celkem 24 čtyřčlenných týmů, což je dosavadní rekord. "Máme zaděláno na dobrá příští léta," těší Martina Bauera, ředitele Extrem Cupu.

Jediné, co pořadatelům nevyšlo, bylo počasí, které zrušilo paragliding. Parašutisté však měli náhradní program: běh a soutěž v leteckých dovednostech.

Mistrovský závod na Malé Skále se konal ve stejném termínu jako konkurenční Adrenalin Cup v Beskydech. "To mě dost mrzelo," přiznává Martin Bauer. "Náš termín je historicky daný na třetí červnovou sobotu. Zřejmě bude nějaký problém u pořadatele druhého závodu. Každopádně se budu snažit, aby se podobná termínová kolize příští rok neopakovala."

Výsledky:
Muži: 1. Opavanet/Internet Billboard (Krupička, Novotný, Škrabálek, Zeman) 3:30:19,8, 2. Eleven Team (O. Horák, M. Horák, Šamiljan, Eisner) 3:38:39,1, 3. Rychlonožci (Havelka, Ulman, Hyška, Rubín) 3:43:14,4, 4. Interiér Bacovský 3:45:40,4, 5. Každý chvíli a jsme v cíli 3:46:41,1, 6. Eleven X-Iont Team 3:49:21,6, 7. Na poslední chvíli 3:53:50,0, 8. Astrachaňci 3:59:41,5.
Ženy: 1. Sabat (Erbenová, Janečková, Lutovská, Diblíková) 4:31:52,2.

Světové medaile? Ty mám v hospodě

M a l á  S k á l a (hav) - Mezi hlavní hvězdy Extrem Cupu se zařadil legendární vodní slalomář Miroslav Šimek. V kajakářské části, která závod uzavírala, zajel suverénně nejrychlejší čas. "Jsem zpocený, zadýchaný a žíznivý," komentoval náročnost závodu

Měl jste před závodem nějakou speciální přípravu?
Kdepak. Užívám si toho, že nemusím polykat tréninkové dávky, jak to bylo ve vrcholovém sportu. Když zafouká, jedu na prkno. Jindy jdu na kolo, teď zase půjdu lézt na skály. Na vodě jsem teď denně, protože jsem začal trénovat mladé, ale to jen sedím v lodi.

Jak dlouho už jste vlastně mimo vrcholový sport?
Na podzim to bude deset let. Posledním závodem s Jirkou Rohanem bylo mistrovství světa v Brazílii v roce 1997.

Co teď děláte?
V zimě brigádničím u malého vleku v Turnově, mám na starosti i rolbu a sněhová děla. V létě je ze mě trenér v centru mládeže v Roudnici.

Jak často se probíráte svými medailemi?
V restauraci na Ostrově doma v Malé Skále mám vitrínu - je tam zlato, stříbro a bronz z mistrovství světa a dvě olympijské stříbrné. Takže mám medaile na očích skoro každý den, když chodím na pivo.

Fandíte svým nástupcům?
Někdejší nadšení mě opustilo. Když nějaký závod neuvidím v televizi, nic se neděje. Rád si o něm přečtu v novinách, nebo na internetu.

Adrenalin cap na Malé Skále u Turnova si zkusil i legendární deblkanoista Miroslav Šimek.