Přebíral jste jako čtvrtý, jak složité pak bylo propracovat se na třetí příčku, zajišťující přímý postup?
To nebylo vůbec složité. Kluci mi to předali na výborném čtvrtém místě v kontaktu a já věděl, že to třetí místo vybojuju.
Už po předávce jste tedy v postup uvěřil?
Já už jsem to říkal včera, když jsem se díval na startovky, že postoupíme. Buď ze třetího místa, nebo časem. A jakmile jsem viděl, že kluci jsou stále v kontaktu mezi čtvrtým, pátým místem, tak jsem věřil, že to urvu.
Věřil jste i v tak dobrý čas? V český rekord?
Tím jsem byl určitě překvapený. Nečekal jsem, že se rozběhy poběží až takhle rychle.
Pomohly vám individuální běhy, abyste se do štafety rozzávodil?
To si nemyslím, že by na dnešek měly nějaký vliv. Štafeta je prostě taková jiná motivace, než když běžíte jen sám za sebe.
Řekli o štafetěPatrik Šorm: „Dnes byl cíl postoupit do finále, což jsme splnili. Takže můžeme hodnotit kladně a budeme se těšit na zítřek.“ |
Tím, že je na vašem úseku štafeta kontaktním závodem, vám víc připomíná i vaše oblíbené halové závody?
Určitě mi to takhle vyhovuje, když běžím za někým a jenom se vezu. Je to lepší, než kdybych si to tahal sám.
Ke konci cílové rovinky jste se opakovaně ohlížel na soupeře za vámi a poslední metry jste už neběžel zcela naplno. Ten čas tedy může být ve finále ještě kvalitnější?
Běžel bych asi o něco rychleji, kdybych se neohlížel, ale maximálně tak o dvě desetiny. Ono to sice vypadalo, že vypouštím hodně, ale musel jsem furt běžet, abych si to hlídal, a zas tak moc jsem to nepošetřil.
Co tedy z tohoto pohledu očekáváte ve finále?
Určitě bude větší hec. Když poběžíme takhle v kontaktu jako dneska, klidně i na nějakém pátém, šestém místě, tak si myslím, že z toho bude zase dobrý čas.
Může národní rekord padnout i ve sprinterské štafetě, ke které se také chystáte?
Stále v to věřím. Tam se samozřejmě neběhá takhle v kontaktu. Uvidíme. V ní záleží hodně na tom, jak nám vyjdou předávky.
