V netradičním obsazení jednotlivých úseků chtěli čeští atleti zapomenout na nezdar z individuální čtvrtky, kde Maslák i Müller vypadli už v semifinále.
O dva dny později se však na štafetové klání skvěle namotivovali a zkoncentrovali, odměnou jim byl čas 3:06,54 a stříbrná medaile.
ZPRAVODAJSTVÍze závěrečného dne halového ME v Toruni |
Čeští reprezentanti tak naplnili cíle, které si před šampionátem v Toruni vytyčili, nestačili jen na suverénní Nizozemce.
„V medaili jsem věřil, máme naběhané super časy. Věděl jsem, že na tom budeme podobně jako Nizozemci a že když se s nimi udržíme, medaile tam je. A přesně tak to bylo,“ zhodnotil Maslák.
Trojnásobný halový mistr světa i Evropy a tradiční finišman štafety tentokrát v Toruni běžel na druhém úseku a musel se na druhou příčku tvrdě probíjet přes italského soka.
„Poslední úseky většinou bývají lepší v tom, že na nich nebývá kontakt, protože startovní pole už je rozházené a tolik se tam nebojuje,“ přiblížil Maslák. „Teď jsem musel hodně bojovat a jsem rád, že jsem druhou pozici udržel.“
Lídr české sestavy mohl na svém úseku těžit z kvalitně odvedené práce Müllera, který štafetu odstartoval. „Ale rozbíhání nemám rád, nastavuje se pak začátek pro celou štafetu,“ přiznal po závodě.
Český běžec však nastolil trend pro zbývající průběh parádně, obstál i při ošemetném seběhu.
„Zvládl jsem ho úplně v pohodě, zařadil jsem se dva tři metry za Holanďana a jen jsem doufal, že mě nebudou předbíhat ostatní. Chtěl jsem jim právě mezi dvoustovkou a třístovkou trošku utéct, což se mi povedlo,“ odhalil své záměry.
Po Müllerovi a Maslákovi vyrazil do akce Desenský, pro nějž šlo vinou drobného zranění o první ostrý start po čtyřech týdnech.
Česká štafetana halových ME 2013 Göteborg - bronz |
„Bylo to těžké, závod mi chyběl, takže jsem nevěděl, jestli jsem úplně stoprocentně připravený,“ popsal své pochybnosti. „Hlava v tomhle pracovala, ale naštěstí jsem se pár tréninky přesvědčil, že můžu běhat rychle a myslím, že jsem běžel obstojně. Momentálně jsem odvedl maximum,“ pochvaloval si.
Skvělé výkony svých kolegů pak ve stříbrnou radost definitivně proměnil Šorm, který si roli finišmana vyzkoušel na velké akci poprvé.
„Bylo to psychicky těžké,“ nezastíral. „Ale kluci to rozběhli perfektně, takže jsem už neměl moc práce. Jen jsem držel pozici a doufal, že mi zůstanou nějaké síly na závěr, že bych mohl zabojovat i o zlato. To se bohužel nepovedlo, ale druhé místo je super.“
Pokukoval tedy ještě po zlaté medaili, za níž od prvních metrů mířila nizozemská štafeta?
„Ještě sto metrů do cíle jsem si na Van Diepena (finišmana Nizozemců) věřil, ale on jak je osmistovkař, tak celou dobu prakticky jen ladil a tahal až poslední kus. Tam mi trochu cuknul a už jsem na to nedokázal zareagovat a zrychlit s ním.“
Přesto panovala v českém táboře maximální spokojenost.
„Jakákoli medaile je super úspěch a stříbrná je určitě zatím životní,“ shrnul Šorm.