Stadion. Ostuda centra Zlína

Zlín - Zlínský atletický stadion, který leží jen pár kroků od centra, je vážným kandidátem na odstrašující stavbu nejen krajského města, ale celého regionu. Místo, kde své první krůčky udělala řada českých hvězd královny, nepůsobí zrovna utěšeným dojmem.

Pohled do historie: medaile

Svoji kariéru na něm začínali "olympijští manželé" Zátopkovi. Emil ještě jako člen zlínského oddílu získal na olympiádě 1948 v Londýně zlato v památném desetikilometrovém závodu a stříbro na poloviční trati.

První sportovní krůčky na něm udělal i desetibojař Tomáš Dvořák, trojnásobný mistr světa, nebo špičková oštěpařka Nikola Tomečková-Brejchová. Ta před týdnem na mistrovství světa v japonské Ósace skončila těsně pod stupni vítězů. Všichni právě ze Zlína vykročili mezi světovou elitu.

Pohled do budoucnosti: zkáza?

Zlínský Stadion mládeže zůstává už přes celé půlstoletí v nezměněné podobě. A dál chátrá. Rozpadající se betonové ochozy působí odpudivě, "provizorní" šatny a sprchy fungující už několik desítek let vypadají na první pohled nehygienicky.

Pětistovka školáků z jedenácti zlínských škol se den co den prohání po škvárovém oválu, kde je při sebemenším závanu větru zaslepí mračno vířícího se prachu.

Není divu, že nejlepší odchovanci rychle utíkají za nesrovnatelnými podmínkami jinam. A jejich talentovaní následovníci kočují kvůli tréninkům po moderních atletických areálech, kterými se pyšní většina ostatních měst v kraji.

"Máme přitom vymyšlen projekt na kompletní přestavbu celého areálu. Vznikl by nový atletický stadion vhodný minimálně k pořádání mistrovství republiky, jako mají v Uherském Hradišti, Hodoníně nebo Olomouci," upozornil Milan Nožička, člen trenérské rady zlínského atletického klubu.

"Počítáme i s víceúčelovou atletickou halou s dvousetmetrovým oválem. Jelikož školní tělocvična za vznikajícím kongresovým centrem půjde brzy pryč, hala by zdaleka nesloužila jen atletům, ale hřiště by byla nalajnovaná i na basket, volejbal, házenou či fotbal."

Vše ovšem naráží na komplikované majetkové poměry. Pozemky pod stadionem totiž už několik desítek let patří Svitu a jsou zatíženy pohledávkami astronomických rozměrů.

"Snahou města je získat Stadion mládeže do našeho vlastnictví, abychom jej pak mohli zrekonstruovat do podoby moderního atletického stánku, který by slušel krajskému městu," vysvětluje náměstek zlínské primátorky Martin Janečka.

"Už přes rok jednáme s Českou konsolidační agenturou a vládou, abychom získali pohledávky a akcie Svitu, díky nimž bychom se dostali k části jeho majetku včetně pozemků pod Stadionem mládeže. Není totiž možné, abychom krásný atletický stadion budovali na cizím."

Kupní cena těch pohledávek Svitu, o které má město zájem, může být podle Janečky kolem 180 milionů korun, a to ještě za splnění dalších poměrně složitých podmínek.

Protože se situace stále nepříjemně natahuje, zoufalí atleti už před časem přišli s nápadem vybudovat, ať už načas nebo napořád, nový stadion na úplně jiném místě.

"Je to jedno z posledních sportovišť ve Zlíně, jehož přestavbu je nutné vyřešit. Proto jsme už hledali i jinou lokalitu, ale žádná tak vhodná zkrátka ve Zlíně neexistuje," přiznává náměstek Janečka.

Kdy se tedy krajská metropole dočká důstojného atletického stánku? Městská rada v srpnu schválila záměr, podle kterého by se mělo začít stavět v letech 2009 - 2013. Akce by stála zhruba 70 milionů korun. Práce se ale rozjedou jen v případě, že město získá pozemky do svého vlastnictví.

Přestavba stadionu by znamenala omezení pro školy. Čtyři roky by tam školáci nesměli. "Stadion chceme do kvalitní podoby uvést co nejrychleji, ale datum, kdy bude stát, po mně nechtějte. To teď nezáleží na našem rozhodnutí," omluvil se Martin Janečka.

A jak je podle něho reálná představa postavit víceúčelovou atletickou halu? "Pro nás je prioritou samotný stadion, atletická hala se v našich záměrech v současné době neobjevuje."

Jak to vidí Tomáš Dvořák

Radši do lesa, než na ten prašný ovál

Na nedávném srazu se zlínskými spolužáky po dvaceti letech jsme si prohlédli fotky, jak stadion vypadal v době, kdy jsme se tam jako žáci sportovní školy proháněli, a srovnali to se současným stavem.

Všichni jsme konstatovali, že před těmi dvaceti lety byl stadion hezčí. Právě o těch dvacet let zestárnul.

Já osobně jsem se dva roky po odchodu ze sportovky začal ohlížet po lepších podmínkách pro přípravu a trénink sportu, který mám stále moc rád a který mi z velké části naplnil dosavadní život. A troufám si říct, že se mám za čím ohlédnout.

Ale nejsem si jist, jestli bych mohl něco podobného říci, kdybych v šestnácti letech neudělal ten nelehký krok. Tedy odchod ze Zlína, z Moravy, za podmínkami, které prostě doma nebyly. A smutné je, že doposud nejsou.

V poslední době, když jsem se doma objevil a měl jsem nějaký trénink, tak jsem radši zvolil proběhnutí někde v lese, než ten šedivý a prašný ovál, který bych měl správně po sobě ještě zamést.

Účastnil jsem se také slavnostních otevírání několika stadionů. A opravdu smutné na tom je, že to bylo většinou v jen několikatisícových městech, kde si prostě řekli, že chtějí takové sportoviště mít, a udělali vše pro to, aby jej měli.

Proto přeji všem atletům ve svém rodišti pevné nervy a vytrvalost, což je jistě na místě. Případně slušnou výkonnost, aby měli otevřeny dveře tam, kde se dá tento sport dělat v důstojnějších podmínkách.

Dopis zlínským atletům ze dne 25. října 2006, redakčně upraveno.

Tomáš Dvořák desetibojař, zlínský odchovanec

Ve většině měst regionu má atletika kvalitní zázemí

Východní Morava (raš) - Jaké podmínky pro atletiku mají další velká města Zlínského kraje? 

Uherské Hradiště. Ve městě byl v roce 2003 postaven komplex moderních městských sportovišť. Největší investicí byla výstavba fotbalového stadionu. Za patnáct milionů korun vznikl v jeho sousedství kvalitní atletický stadion s tartanovou osmidráhou, světelnou tabulí, umělým osvětlením a zastřešenou tribunou pro diváky.

Vsetín. Městu kvalitní sportoviště chybí, atleti využívají pouze škvárový ovál na stadionu v sídlišti Ohrada.

Město se ale chystá na stavbu velkého sportoviště za desítky milionů korun. Multifunkční areál vznikne u průmyslové školy strojnické místo současného škvárového hřiště. 

Stavba bude zahájena v nejbližších měsících, společně s ní chce město vyřešit i problém sousedního zchátralého koupaliště.

Valašské Meziříčí. Čtyři miliony korun poskytla meziříčská radnice tělovýchovné jednotě na rekonstrukci zastaralého atletického areálu.

Přestavba škvárové dráhy na kvalitní tartanovou stála více než třináct milionů korun, areál nyní patří v okrese společně s Horní Lidčí mezi nejlepší. Jeho součástí je i travnaté hřiště, vloni bylo slavnostně otevřeno i zbrusu nové s umělým povrchem.

Otrokovice. Atletický areál se postupně rekonstruuje, loni byl položen nový tartanový povrch, letos pokračují úpravy v jednotlivých sektorech.
Velkou předností Otrokovic je atletická hala, kde se v zimě tradičně pořádá špičkový mítink.

Kroměříž. Menší, ale důstojný atletický stánek leží v areálu Slavie Kroměříž. Těsně před revolucí na stadionu přibyla nová tribuna, nedávno byl položen tartanový povrch. 

Zlínský stadion pomalu chátrá...

Ochozy zlínského atletického stadionu poznamenané zubem času.

Šatny stadionu atletů ve Zlíně už také lecos pamatují.