"Kdykoliv chci, zajedu si do Paříže. Je to úžasné město," rozplývá se zlínský odchovanec, který hraje v prvoligovém Pontault-Combault, což je předměstí Paříže
"Nejradši mám, když si sednu do kavárny a můžu si přečíst noviny. Ale máme dvě malé děti, s nimi nikam moc nemůžeme chodit," dodal skoro omluvně.
Hejtmánek odehrál ve Francii už pět sezon. Nejprve byl dva roky v korsické metropoli Ajacciu, další rok v Livry-Garganu, které rovněž leží na předměstí Paříže. Pak se přesunul do Pontault-Combault, v jehož dresu stráví i příští sezonu.
Město leží zhruba na půli cesty mezi známými letišti Orly a Charles de Gaulle. "Pontault, to je moje nejlepší francouzská štace," pochvaluje si pivotman, který v minulosti hrál také za Duklu Praha.
Přestože pařížská předměstí před necelým rokem zasáhly velké nepokoje, Hejtmánkovi mohli zůstat v klidu. Na východ od Paříže, kde žijí, byl klid. "Zdejší starosta má silnou pozici, nic podobného by nedopustil," tvrdí Hejtmánek.
Když do Pontault přišel, tým působil ve druhé lize. Ovládl ji ale suverénním způsobem, po postupu skončil mezi elitou osmý.
"Cílem byla záchrana, takže sezona patří mezi nejúspěšnější v historii klubu. Kromě toho jsme byli v semifinále francouzského poháru a ve čtvrtfinále ligového poháru," upozornil.
Ve druhé nejvyšší soutěži byl oceněn jako nejlepší pivotman, střelecky nezklamal ani po postupu. "V Ajacciu se mi dařilo víc, ale ani uplynulá sezona nebyla špatná. Hlavně, že se mi vyhýbala zranění," vydechl si.
Francie vyhrála mistrovství světa i Evropy, ovšem většina nejlepších hráčů působí v zahraničí. Domácí soutěž ovšem rozhodně nemá špatnou úroveň, některé hvězdy se do ní dokonce vrací.
"Hraje se úplně jinak než třeba v Německu. Tam je házená silová, tady techničtější a běhavější," přiblížil. V Pontault Hejtmánek stráví i příští sezonu, přestože občas si s domorodci příliš nerozumí.
"Jsou trošku zahledění do sebe, často se stává, že si místo v sestavě nevybojují na hřišti, ale vyprosí si ho u trenéra," tvrdí. "Přesto jsem tam spokojený. Pokud bude mít klub zájem, asi se dohodneme na prodloužení smlouvy," dodal. Ve Francii chce zůstat co nejdéle kvůli dětem, aby se dobře naučily řeč.
V mužstvu s ním loni nastupoval krajan Jiří Tancoš, letos už tam bude sám. I bez jeho podpory se zkusí probojovat na lednové mistrovství světa do Německa. Poté, co nechtěl nastupovat pod bývalým koučem Trtíkem, se do národního týmu vrátil. Po pětileté přestávce vypomohl na přípravném turnaji v Maďarsku.
"Rád bych si na mistrovství zahrál, ale vůbec o tom nepřemýšlím. Snad jedině kdyby se zranili David Juříček nebo Petr Hrubý nebo kdyby trenér Pauza vzal víc pivotů," poznamenal. Ale i když v nominaci bude chybět, do Německa vyrazí aspoň jako divák.
"Potěšila mě už pozvánka na přípravný turnaj. Bylo to příjemné rozptýlení proti klubovému stereotypu."