"Ano, Pérecová byla skvělá atletka a dokázala velké věci. Já to zkusím také," citovaly Hurtisovou internetové stránky IAAF.
Obě mají leccos společného. Rodiče Muriel Hurtisové také pocházejí z ostrova Guadeloupe, což napovídá i barva její pleti. Obě zdobí štíhlé dlouhé nohy a přirozeně ladný krok, kterým se vydaly dobývat triumfy už v brzkém věku.
Mladší z opěvovaných Francouzek se zatím prosazovala především na dvoustovce, v roce 1998 získala titul juniorské vicemistryně Evropy a rok později už ve stejné kategorii ovládla světový šampionát. Medaili má z ME do 23 let a brzy začala zářit i mezi dospělými, když se zaskvěla především dvěma zlaté halového mistrovství Evropy.
Po vítězství na HME ve Vídni se zákonitě začlenila do okruhu favoritek i pro srpnové mistrovství Evropy v Mnichově. "Mým cílem jsou stupně vítězů," vyhlásila Hurtisová, která vévodí letošním tabulkám starého kontinentu na 100 i 200 metrů a šanci bude mít i s tradičně kvalitní francouzskou sprinterskou štafetou. "Je fakt, že soupeřky si mě víc všímají, ale já jsem teď schopná porazit kohokoliv, kromě Marion Jonesové," uznává současnou neotřesitelnou nadvládu hvězdné Američanky.
Perécová, která se po olympijských hrách v Sydney ukryla v anonymitě, v současnosti stále drží na dvoustovce francouzský rekord. Její čas 21,99 z roku 1993 má vysokou hodnotu. "Zatím o něm moc nepřemýšlím, ale přeju si, abych se co nejvíc přiblížila k bariéře dvaadvaceti vteřin," nastínila svoje plány Hurtisová.
Jenomže mnozí mají jiné představy, z čehož vyplývá nezáviděníhodný tlak. Třeba pořadatelé nedávného mítinku v Lille založili svou reklamní kampaň také na tomto atraktivním pokusu o pokoření letitého maxima. Muriel Hurtisová si zkrátka obraz jménem Perécová i s přispěním jiných povleče s sebou.
