Na let ze Soulu, kde česká výprava přestupovala, totiž co do stravy podávané na palubě nezapomene. "Bylo to něco hrozného. Korejské aerolinie nám přichystaly nějaké mořské chaluhy zalité horkou vodou a pak klíčky s rýží a hodně pálivou pastou," vysvětlovala Špotáková své dojmy z letu.
Proto se teď po návratu do Prahy těší na pořádné jídlo. A nejlíp ve své oblíbené restauraci U Pinkasů. "Zdálo se mi o kolenu, asi si ho co nejdříve dám," smála se. "A nebo knedlíky - i když ty moc nemusím," dodala.
Samotná strava ji prý nenadchla ani v Japonsku. "Bylo to celé takové mdlé, pořád ta samá omáčka, nic moc." Naštěstí se i v Japonsku našly bufety rychlého občerstvení. "I když McDonald´s nějak nevyhledávám, tam nás párkrát zachránil," uvedla.
Na radu k Železnému
Do Prahy Špotáková přiletěla s hlavní částí české výpravy, v níž nechyběl ani zlatý desetibojař Roman Šebrle. Právě tyto dva okamžitě "zajali" přítomní novináři a televizní štáby.
"Jsem hodně překvapená. Po dvacetihodinové cestě člověk vypadne z letadla jen tak a tady je tohle," ukazovala oštěpařská mistryně světa na nevídaný zájem o svou osobu. Dobrou náladu jí to ale nevzalo. "Ani jsem se na všechno to focení nestihla připravit," smála se.
Bude si muset zvykat. Loni sice oštěpařka získala stříbro na mistrovství Evropy, ale teď po zisku zlaté medaile se chtě nechtě zařadila mezi české sportovní celebrity. "Asi to bude ze začátku dost živelné, ale doufám, že mě to nezmění," přemítala.
Pro radu - jak všechen ten zájem zvládnout, si prý Špotáková půjde k jinému atletickému králi - oštěpaři Janu Železnému, s nímž konzultuje svou přípravu. "Honza je ten pravý, ten to všechno zvládnul skvěle. Ten mi určitě poradí. A nebo Dvořka," připomněla trojnásobného mistra světa v desetiboji.
V Ósace si splnila sen
Stále dokola si v hlavě opakuje ósacký závod, který z ní udělal nejlepší oštěpařku světa. "Byl to nádherný večer, splnil se mi sen. Těším se, až se na to znovu podívám, určitě mě bude mrazit," řekla šestadvacetiletá závodnice pražské Dukly.
Stokrát předtím si prý představovala, jak jí patří nejvyšší stupínek. "Ale realita byla úplně jiná."
Stále však v ní přetrvávají smíšené pocity z atmosféry při vyhlášení, tedy z toho, jak se k ní na stupních vítězů zachovaly obě Němky - stříbrná Obergföllová a bronzová Neriusová. "Nepodaly mi ruku a to se přeci nedělá. Navíc medaile nám předával německý funkcionář. Když jsme se na ceremoniál připravovaly, pořád se s nimi bavil a fotil a já si připadala jako outsider," ušklíbla se.
Dokázat jim, že je opravdu nejlepší, bude moci Špotáková 16. září, kdy ji čeká mítink v Berlíně. "Uvidíme, loni jsem je tam porazila," připomněla.
Relax? Ne, příprava na zkoušku
Oštěpařskou královnu teď kromě krátkého odpočinku čeká ještě příprava na zkoušku na vysoké škole, kde studuje ekologii. "Musím se na to podívat, zkouška je čtrnáctého. A další si musím domluvit."
Třeba by jí známku přihrála protekce - vždyť je mistryně světa. "To nechci, to bych si připadala trapně," odmlčela se. " I když možná nějakou pomoc budu potřebovat, moc toho ještě neumím," uzavřela s úsměvem.
