Coby jediná žena nastoupila do tradičního utkání atletů Dukly: "Staří proti Mladým". "Chci konečně dát gól," tvrdila.
Jenže zůstalo jen u přání. Jednou pálila metr vedle branky, kterou za "Staré" hájil bývalý diskař Imrich Bugár. Jindy zase minula takřka prázdnou branku. "Já jsem na to úplně levá. Prostě na to nemám," prohlásila nakonec.
Navíc sama gól dostala. To když za stavu 0:4 dočasně vystřídala v brance "Mladých" svého přítele, hasiče Lukáše. "Poslala jsem ho do útoku, aby tu naši bezzubou hru trochu rozhýbal."
Což se povedlo. Zato proti gólmance Špotákové se vzápětí při pokutovém kopu postavil její trenér Rudolf Černý – a skóroval. "Staří" zvítězili 12:6, v jejich dresu exceloval s pěti góly Roman Šebrle, dva přidal i Jan Železný.
"Když oni mají v týmu čtyři nejlepší fotbalisty, co tu pobíhají," posteskla si Špotáková a vypočetla Šebrleho, Železného, mílaře Šnebergra a bývalého desetibojaře Damaška.
"Zato já zkoušela fotbal naposledy tady před rokem," vzpomínala. "Vlastně ne, ještě v Zadově na sněhu. To mě bavilo, tam se dalo padat a skákat."
Déšť jí včera opět nevadil. "Ostatní se klepou zimou, mně je dobře," řekla. Přesto na sebe dávala pozor. "Jsem opatrná, nehraju jak o život."
Loňský dres Sparty, na němž měla symbolicky číslo 67, už nechala doma, vždyť její osobní rekord je teď mnohem dál než na 67 metrech. Dres s dvaasedmdesátkou pro ni zatím nikdo nevyrobil. "Tak mám jen Arsenal od svého sponzora. Ale neznamená to, že mu fandím," vysvětlovala.
Ještě hodinu před zápasem se Šebrle, hráč týmu soupeře, holedbal: "Zkusím Báře nahrát. Aby konečně ten gól dala."
Nakonec však vlastní řady nepoškodil. Špotákové tak zůstaly do další kariéry dvě motivace: získat titul mistryně Evropy a dát aspoň jeden gól při fotbale. Přítel Lukáš, včera autor dvou branek "Mladých", ji může doučovat.
