Podruhé v letošním ročníku uspěl jihlavský automobilový závodník Martin Prokop, který po dramatickém souboji těsně porazil dalšího jezdce, pelhřimovského vrchaře Milana Svobodu. Až za nimi skončil hokejový útočník Ladislav Rytnauer a dva fotbaloví forvardi, Pavel Simr a Petr Faldyna.
"Druhé vítězství mě samozřejmě těší," uvedl Prokop ke svému úspěchu. "Hlavně jsem ale rád, že jsme předčili tyhle v Čechách mediálně ‚předem vybrané‘ sporty, jako je fotbal či hokej."
Vy už jste v anketě jednou uspěl, sledoval jste ji teď o to pozorněji? Věděl jste, že jste se opět probojoval do pětičlenné nominace?
Ne. Byl jsem teď nějak po dovolených, takže vůbec nevím, že se něco takového událo.
Takže jste ani nikoho neúkoloval, aby vám případně posílal hlasy?
Vůbec (úsměv). Jak říkám, nesledoval jsem to, byl jsem od závodů pryč. Ale jsem rád, že i bez zúkolování nějakých osob se mi to znovu povedlo.
Jak vnímáte to, že dva automobiloví jezdci tak suverénně porazili hokejistu či fotbalisty. Přeci jen, tyto dva sporty jsou mediálně asi více sledované...
To mě těší obzvlášť. Díky tomu, že v českých médiích je fotbal a hokej automaticky preferován, jsem rád, že tomu tak není u všech čtenářů a lidí, co sport sledují. A že jsme tyhle v Čechách ‚předem vybrané‘ sporty předčili.
Jenže vám se podařilo vyhrát juniorskou klasifikaci závodu mistrovství světa, což je úspěch, který se nepodaří každý den. Jak tedy na Německou rallye s odstupem vzpomínáte?
Dobře, stejně jako na celý srpen. Protože i před tím ve Finsku, dokud jsme neudělali chybu, se nám dařilo. A v tom Německu jsme jenom potvrdili tu naší formu, že jsme byli nejrychlejší v juniorské klasifikaci. Dostat se do takové formy se nám podařilo poprvé za tři roky. A jsem rád, že mi zatím daří naplňovat mé předsevzetí, že třetí rok mezi juniory bude ten nejlepší. I když to na titul nevypadá, jsme tam, kam jsme se chtěli dostat.
Mluvíte o ztraceném titulu. Kdyby se vám ale bývalo ve Finsku podařilo dokončit závod na vedoucím místě, které jste držel, byl byste velmi reálně ve hře...
To je pravda. Mohl jsem teď být bodově někde jinde a mohlo mi to otevřít dveře dál do světa. Určitě to mrzí a mrzet to bude vždycky, kdy si na to vzpomenu. Nicméně je to sport a v něm se prohry dějí. Takže se s tím nějak vyrovnám.
Bylo tou správnou náplastí na finský nezdar vítězství v Německu, které je z pohledu světové rallye a hojné účasti českých fanoušků v podstatě domácím závodem?
Určitě mě potěšilo, že jsem mohl před českými fanoušky vyhrát a odvděčit se jim za to, jak nás tam skvěle podporovali. Nicméně vyhrát Finsko by pro mě mělo větší váhu, protože tam moc neskandinávští jezdci nevyhrávají a byl by to docela pěkný skalp. Ale je vidět, že mimoskandinávci tam nemají co dělat a že jim není přáno.
Mluvil jste o dovolené, kde jste ji trávil?
Na oplátku jsem byl podpořit české tenisty na US Open, takže to byla velmi příjemná ‚dovča‘. Užil jsem si špičkový tenis a bylo to docela inspirující.
Setkal jste se v New Yorku osobně s někým atraktivním?
Protože se s českými tenisty znám, měli jsme akreditace, a tak jsme byli přímo mezi všemi těmi hráči, v šatnách a prostorách, kde se pohybují. Takže jsme se setkali se všemi. A bylo to příjemné.
Měl jste na kurtech i nějakého svého oblíbence?
Fandím českým tenistům, jako je Tomáš Berdych a Lucka Šafářová. To jsou výborní hráči, hrají pěkný, agresivní tenis. A jinak samozřejmě ty hvězdy, na které je krásné pokoukání. Těm člověk ani fandit nemusí a krásný tenis ukážou vždycky.
Vraťme se k závodění, nejbližší podnik vás čeká přesně za měsíc ve Francii. Co budete dělat do té doby?
Máme teď testovací období, připravujeme se na Anglii. Ve čtvrtek a v pátek budeme testovat v Jeseníkách mitsubishi a příští týden máme s citoënem jednodenní test pro závěr sezony na asfaltu v České republice. Takže každý týden mě čeká nějaké svezení.
