V hlasování o panovnici českého sportu - pánové zaostávají, za posledních 13 ročníků uspěl jen předloni Lukáš Krpálek - neměla konkurenci.
Jak taky chcete trumfnout fakt, že někdo získá na jedné olympiádě dvě zlaté medaile ve dvou různých sportech, v lyžařském super-G a pak na „prkně“ v paralelním obřím slalomu?
S odstupem času je celý příběh čím dál neuvěřitelnější. Vzpomínám si, jak v sobotu 17. února pod svahem ve středisku Čongson mluvčí olympijské výpravy vysvětloval manažerovi Ledecké, na co se mají připravit.
Ne, neprojevil jasnozřivost - přijel tam s týdenním předstihem, aby doladil všechny detaily očekávané snowboardové medaile. Tou dobou bychom se spíš sázeli o to, jestli na sjezdovku v průběhu závodu vběhne medvěd, či zda zpoza stromu vykoukne severokorejský vůdce Kim Čong-un. Rozhodně by nás ale nenapadlo, že by mohla Ledecká slavit zlato na lyžích.
Ten šok, když svištěla ze svahu. Když bylo zřejmé, že bude mít cenný kov. Když o setinu vyhrála! Prostě do sebe zapadlo úplně vše. 0,01 sekundy je titěrný rozdíl i pro sjezdařky.
Obří slalom v Jongpchjongu se pár dní předtím kvůli počasí musel odkládat - nikdo neví, jak by to dopadlo, kdyby mlha a chumelenice trápily také Čongson a Ledecká by si musela vybrat, jestli bude na lyžích o pár dní déle, čímž už by ohrožovala přípravu na očekávané snowboardové zlato...
Je to jedno, pohádka o Ester náleží do dějin českého i československého sportu. Už to, že si vymyslela a zrealizovala unikátní plán stát se špičkovou sportovkyní ve dvou rozdílných disciplínách, z ní činilo jednu z nejzajímavějších postav her. Dva triumfy si ale nevysnila ani Ledecká sama.
Vlastně už by nikdy nemusela dokončit jediný závod - a zůstane bez přehánění legendou. To, co dokázala v rozmezí dvou sobot v Jižní Koreji, nejspíš nikdy nepřekoná. I kdyby třeba zlatý double zopakovala v Pekingu 2022, kouzlo prvého nelze víc povýšit.
Navíc se může stát, že největší lyžařský triumf má již za sebou - když minulý týden dojela 11. v super-G, jásala: „Mám strašnou radost, do cíle jsem přijela úplně šťastná.“
Při souběhu disciplín ji těší už to, když se přibližuje Top 10. Na snowboardu podle všeho může dominovat dál, klidně roky. Aby ale pronikla do nejužší lyžařské špičky, potřebovala by nejspíš trénovat jen lyže.
Snadno se radí, jenže její úspěch je založen na hledání nových cest, na zkoušení nevyzkoušeného, nepravděpodobného, ba nemožného. V roce 2018 to zvládla. I s odstupem deseti měsíců se patří smeknout.