Holešovická Tesla aréna, která se navzdory vysokým cenám vstupenek velmi solidně zaplnila, zažila překvapení. Snookerová ikona padla, v zápase na šest vítězných framů se z vítězství 6:4 překvapivě radoval Robertson, desátý hráč světa.
Od začátku byl k vidění špičkový snooker. O'Sullivan chtěl bavit publikum a zkoušel těžké šťouchy, ty ale často končily nepřesně. Pokud se navíc dvaatřicetiletý Brit otočil při šťouchu čelem k hloučku fotografů, okamžitě spustil staccato závěrek jejich aparátů, a to jej zřetelně znervóznilo ještě víc.
I když O'Sullivan dokázal vybojovat alespoň polovinu z úvodních šesti framů, bylo zřejmé, že není zrovna v ideálním rozpoložení.
Před přestávkou mohl jen přihlížet, jak v pohodě hrající Robertson proměnil pátý frame ve svou exhibici a užaslému publiku předvedl 147 bodů v řadě. Australan si zjevně do Prahy přivezl tutéž formu, která mu v polovině listopadu přinesla štědře honorovanou výhru na mistrovství Bahrajnu a ve druhé části to jen potvrdil.
O'Sullivan už totiž stěží vybojoval jediný frame, zatímco Australan jej ve zbytku zápasu ani příliš nepouštěl ke stolu a zápas ukončil šestaosmdesátibodovým náběhem. Tou dobou už ale zápas přešel ve skutečnou exhibici, v níž ještě čekal na obě hvězdy jeden frame proti divákům.
Zatímco Robertsonův soupeř se hned po vylosování přihlásil se vší vážností a s vlastním tágem přes rameno, na O'Sullivana čekal překladatel Kamil Březina. Teprve tehdy jakoby z Brita spadla veškerá nervozita a začal hýřit přesnými a nápaditými šťouchy, Březina ale na svých devět bodů proti světové jedničce také nikdy nezapomene.
