O prvním postupujícím rozhodl čtvrteční večer, ve kterém si Real pohlídal koncovku čtvrtého klání ve Valencii a vydřel výhru 82:80.
Ale postupně: jak šel čas ve španělském semifinále?
První duel v Madridu byl čistá práce pro bílé. Zvítězili 82:57, když se ani nezapotili. Ve druhé části dovolili hostům jen sedm bodů, tu čtvrtou pak opanovali 35:15.
Napodruhé to už měl Real těžší, uspěl doma 97:88 a bylo to jeho jubilejní 1000. vítězství ve španělské nejvyšší soutěži. Rozhodlo se až v závěru, za stavu 87:84 se madridský Sergio Llull vytasil se dvěma trojkami a získal klíčový náskok.
Třetí duel přinesl jediný úspěch Valencie, která v sezoně dlouho držela v šachu giganty Real a Barcelonu a na třetí pozici v tabulce se propadla až v závěru základní části.
Těsný duel rozlouskl dvě sekundy před konce Guillem Vives, když dvě sekundy před koncem trefil těžkou dvojku. 87:86.
Vivesova rozhodující střela třetího semifinále:
Vives v tomto střetnutí posbíral 12 bodů a sedm asistencí. Jeho spoluhráč Vladimir Lučič se dostal na 18 bodů a Romain Sato s Fernandem San Emeteriem pomohli k výhře 17 body. Madridským nestačilo ani 22 bodů od Rudyho Fernandeze (trojky 6/8).
Domácí palubovka padla až ve čtvrtém duelu. V něm měl nejprve více ze hry Real, ale Valencie se dokázala vrátit do hry (ve třetí části pustila hráče Realu jen k devíti bodům) a sama se ve druhé půli dostala do vedení.
Byly to však tříbodové střely v závěru (trefovali se Sergio Llull s Jayceem Carrollem), co přineslo další otočení průběžného skóre. A poslední minuta patřila střelcům trestných hodů. Real se nenechal rozhodit a Valencii k pokusu o vyrovnání vůbec nepustil.
Valencii nepomohlo ani 23 bodů a 10 doskoků v podání amerického pivota s chorvatským pasem Justina Hamiltona.
