V Anterselvě na svůj štafetový úsek v posledním závodě před olympijskými hrami v Soči už nevyběhla.
Chtěla byste vůbec v té mlze startovat?
V té mlze, to by bylo asi trochu neobjektivní. Těšila jsem se, byla to poslední šance si zkusit závod před olympiádou, takže jsme to museli nahradit rychlým tréninkem, bohužel ale bez střelby.
Bylo dobré rozhodnutí zrušit ženskou štafetu?
Určitě, když nic nevidíte, tak to by bylo zbytečné závodit.
Měla jste problémy se zbraní, diskvalifikovali vás, přišla jste o žlutý dres a nemohla ani nastoupit do stíhačky a štafety. Jak dlouho jste nezažila takhle bláznivý víkend?
Myslím, že jsem nikdy nic takového nezažila. Naštěstí to beru s nadsázkou, říkala jsem si že to je super. Když se daří, tak se daří.
Snad jste si vybrala smůlu.
Doufám, to člověka nepotěší.
Budete o to víc vyhlížet olympijské závody?
Spíš budu trochu víc nervóznější, než kdybychom tu absolvovali všechny závody. Bude to taková velká neznámá. Člověk těmi závody má na sobě zpětnou vazbu a ví jak na tom je. Pro mě bylo důležité zkusit si tyto závody vzhledem k nadmořské výšce. V Soči to bude totiž také vysoko. Vůbec nevím, co od toho očekávat po tomto týdnu.
Část týmu lehce sužovaly zdravotní problémy. Jak jste na tom zdravotně vy?
Otužuju se ještě víc, než kdykoliv předtím. Snažím se nemyslet na to, že by člověk mohl být nemocný a mít dobrou náladu.
Čeká vás přesun do Pokljuky. Jak se těšíte na závěrečné soustředění?
Těším se, tam už jsme skoro jako doma. Trávíme tam velkou část letní přípravy, znám to tam.
Vyhlížíte týden, v jehož průběhu se ukryjete před mediální smrští kolem vás?
Vzhledem k tomu, že v posledních dnech to už bylo náročné, tak se trochu těším, že budeme moct mít tři dny, kdy za námi dorazí nejbližší. Manželky, přítelkyně, přítel. Když nemůže Mohamed k hoře, přijede hora k Mohamedovi.
