Fotbalisté v Sydney 2000. A pak už ne.
Basketbalistky v letech 2004, 2008 a 2012. A v Riu 2016 už taky ne.
České týmové sporty nezažívají na letních olympijských hrách v posledních letech kdovíjaké žně. V Tokiu 2020 by jejich řadu přece jen mohl jeden rozšířit.
Byť ta cesta nebude vůbec snadná.
„Z hlediska reprezentačních týmů je to pro nás nejvýznamnější rok. Do této chvíle nebylo nikdy mistrovství světa mužů v Evropě. Letos ho pořádáme my. Nikdy jsme zároveň neměli tak velkou šanci dostat se na olympiádu jako v letošním roce s týmem žen,“ vypočítává Gabriel Waage, předseda České Softballové Asociace.
Šance na letenky do Japonska jsou podle něj velmi slušné.
„Šance máme velké. Máme nejlepší nadhoz v Evropě, zapracovali jsme na útoku. Máme sebevědomí, dobrý scouting. To všechno dohromady nám dává velkou šanci. Věřím, že se štěstí přikloní k připraveným, a to budeme my,“ říká Waage.
Softbalistky čeká náročná dvoufázová kvalifikace.
Úkol číslo jedna zní: skončit do šestého místa na evropském šampionátu v Ostravě, který se uskuteční na konci června.
Tady se český výběr postupně utká ve skupině se Švédskem, Francií, Belgií, Slovenskem a Litvou.
„Určitě je to dobrý los. V pozdějších fázích počítáme, že se o první místa porveme s Itálií, Velkou Británií, Nizozemskem nebo Irskem či Řeckem. Rozhodně budeme útočit na titul, když hrajeme před domácím publikem,“ vybízí trenér Vojtěch Albrecht.
Když se zadaří a Češky skončí do šestého místa, mohou o dva týdny později vyrazit na olympijskou kvalifikaci do nizozemského Utrechtu.
Tady kromě evropské šestky dorazí i dva týmy z Afriky a do Tokia postoupí pouze vítěz.
„Jsou to postupné kroky podobně jako u dalších týmových sportů. Je potřeba všechno vyhrát. Jen jeden tým z té naší zóny postupuje na olympiádu pro šest týmů. Není moc prostoru na spekulace. Ten, kdo vyhraje, jede. To je náš základní cíl,“ říká Albrecht. „Věříme, že na to máme. Dlouhodobě patříme k evropské špičce a s africkými týmy si poradíme.“
Češky před rokem ovládly přípravný turnaj Super 6, kde hraje pouze evropská špička. Vyšel jim i první ostrý test před sezonou. Na Floridě hrály proti univerzitním týmům 23 zápasů, 15 z nich vyhrály.
„Bylo to velice přínosné, náš tým to hodně stmelilo dohromady. Na mistrovství Evropy se moc těším, chceme se určitě dostat na olympijskou kvalifikaci a vybojovat účast v Tokiu. Šance jsou, budeme bojovat,“ říká klíčová postava českého výběru – nadhazovačka Veronika Pecková.
Speciální brýle i čipy
Dostat se na olympiádu má Češkám pomoct i neurovizuální trénink.
V čem spočívá?
Softbalistky trénují se speciálními brýlemi pro hru pod umělým světlem nebo pilují rychlost zaostřování mezi pohybujícími předměty.
To jim pomáhá zrychlit a zkvalitnit přenos informací mezi mozkem a tělem.
„Pálkařky mají v průměru 0,3 setiny vteřiny na to, aby rozpoznaly rotaci a vyhodnotily ideální řešení. Vedeme je nejen k lepším odpalům, ale také k rychlejší a přesnější hře v obraně. Tělo totiž vedou hlavně oči. O každé hráčce máme analýzu jejího zraku a neurologických procesů,“ popisuje Albrecht.
Softbalistky v poslední době začaly využívat také speciální čipy umístěné na pálce, které měří úhly při kontaktu s míčem, rychlost rukou a čas švihu.
Do projektu se kromě softbalistek zapojili i další sportovci – mezi nimi i Šimon Hrubec, brankář hokejového Třince, který letos vychytal titul v extralize.
„V naší hře je tolik rychlých akcí, tolik rychlých rozhodnutí a většina závisí na zraku. Hráčky jsou díky tomu schopny reagovat rychleji, jsou lépe připraveny, lépe se cítí,“ vyzdvihuje Albrecht.
Jestli jim to pomůže až na olympiádu do Japonska?
Červen a červenec ukáže.