Letos hřebčín vyslal do boje dva své koně – bělouše Amant Grise a ryzáka Klipa, kterého si Hájek sám vybral a koupil. Sedmapadesátiletý majitel do Pardubic jet nemohl, ležel těžce nemocný v nemocnici.
Jeho syn Josef Hájek mladší neměl kvůli loňskému neštěstí nervy na to, aby se na dostih díval. "Vytratil jsem se z lóže a za tribunou jen poslouchal." Pak zahlédl na cílové rovince Amanta Grise. "Bylo mi jasné, že už ho nemůže nikdo chytit. Ani Sixteen. Naběhnul jsem k cíli a poznal, jak chutná vítězství," popisuje opojnou chvíli. "Strašně jsem si přál, abych mohl tátovi dovézt pohár pro vítěze. I když by ho neviděl, protože už byl slepý, mohl by si na něj aspoň sáhnout."
Opojení však netrvalo dlouho. "Asi deset vteřin, zhruba tak. Potom jsem se dozvěděl, že Amant je diskvalifikovaný a že jsme přišli o Klipa," říká Hájek mladší.
Osud seslal rodině Hájkových místo dojemné pohádky nejčernější tragédii. Ve Velké pardubické ztratili dalšího koně a z vítězství se radovat nemohli. A namísto oslav chystali na pátek pohřeb – v noci po Velké pardubické Josef Hájek zemřel. To, co se stalo na dráze, už nevnímal.
"Je to obrovská tragédie," říká Milan Vítek, který ve Štěpánkovicích na Opavsku pomáhá rodině Hájkových s vedením albertoveckého hřebčína jako sportovní manažer. "Ale neštěstí bylo tolik, že teď už to může být jenom lepší."
Letošní tragický nezdar albertoveckého hřebčína v Pardubicích přitom způsobila chyba štěpánkovického rodáka, žokeje Marka Stromského v sedle Amanta Grise.
V čele dostihu minul jeden z otočných bodů na dráze závodiště z nesprávné strany, což bylo příčinou pozdější diskvalifikace. "Markovi se nedivím, že udělal chybu. Jsme jenom lidi," tvrdil žokej Jan Faltejsek, který sedlal Klipa.
Faltejsek si chybu uvědomil, chtěl koně ještě navést do správného směru, ale v cestě měl anglického koně Ivoire de Beaulieu. Ten do nich narazil. "Štíhlý Klip, který je jinak výborný skokan, nezvládl následující překážku," říká manažer Vítek. Na prodlouženém Taxisu si zlomil nohu a musel být utracen.
"Nesu to hodně těžce," přiznal Faltejsek. "Taky jsem v první chvíli našlápl pravý třmen, že se jede doprava, ale okamžitě kdosi zezadu houkl – a už bylo pozdě. Byla to sekunda. Kdyby tam Ivoire de Beaulieu nebyl, stihl bych se vrátit. Tím, že jsem Klipovi natočil hlavu, totálně jsem ho rozhodil před skokem. Ztratil jsem rychlost, už nešlo doletět na druhou stranu. Věděl jsem, že je všechno špatně, už když se kůň zvedal. A nejsmutnější je, že jsem mohl zvolit jiné varianty a vybral jsem tu nejhorší."
Aby zapomněl, ještě ten večer se opil s kamarády a hned v pondělí vyrazil za další prací do Anglie.
Právě Klip byl totiž miláčkem trenéra Milana Theimera i rodiny Hájkových. Kůň, který začínal v nejnáročnějších závodech koní v military (závody všestrannosti), předloni doběhl ve Velké pardubické na pátém místě. Startovat měl i loni, ale zastavily ho zdravotní problémy. Na vnitřní zranění v jedné ze šlach se přišlo až při speciálním vyšetření. "Kdyby neexistovaly skenery, měl by smůlu. Byl na operaci v Brně," vzpomíná Vítek.
Teď je Klipův box ve stájích Amír v Rudné pod Pradědem prázdný. "Na hřbitově našich koní mu uděláme křížek. Nebude tam pochovaný, ale má tam svoje místo," řekl trenér Theimer. A použije přítomný čas, ostatně jako všichni, kdo tu o koni mluví. Jako by odmítali přijmout drsnou realitu.
Velmi těžce prožívá poslední dny i žokej Marek Stromský, který v albertoveckém hřebčíně vyrůstal.
Ještě v pátek před dostihy říkal, jak se na Velkou pardubickou těší, jak se snaží nemyslet na to, že loni na Taxisu přišel o Cieszymira.
Na vrchol sezony se šetřil, čtyři týdny odmítal dostihy, protože se snažil doléčit si vykloubený prst na ruce, chtěl být stoprocentně fit. A Amant Grise označil jako svého životního koně. "Když jsem k němu poprvé přišel, bylo mi jasné, že patříme k sobě," tvrdil. Na dráze pak předvedli úžasnou jízdu. Nejrychlejší v historii. Byli první, kdo se ve Velké pardubické dostali pod devět minut.
Nebýt chybného průjezdu otočným bodem, byli by ze Stromského i Amanta Grise oslavovaní hrdinové.
Poté, co se dozvěděl diskvalifikační verdikt Dostihové komise, už se Marek Stromský bavit nechtěl. Na tři dny se uzavřel před světem. "Je na tom velice špatně," říká Vítek. "Je zavřený v pokoji. Přitom je blbost, aby se takhle úplně stranil. Jezdím za ním, chci, aby přišel mezi koně, mezi lidi. Ale nese to těžce."
Čtyřiatřicetiletý žokej si zřejmě uvědomuje, že kvůli jedinému zaváhání přišel o výjimečnou příležitost splnit si svůj sen a oživit někdejší slávu albertoveckého hřebčína. Ten na triumf v nejslavnějším domácím dostihu čeká od roku 1976.
"Marek s mojí dcerou jezdil v Albertovci na ponících a dělali voltiž (gymnastika na neosedlaném koni). Vždycky o něm říkala, že touží po Velké pardubické, sní o tom, jak ji musí vyhrát," řekl Vítek.
On sám se na Stromského nezlobí. "Taky jsem kolikrát spletl parkur. Najel jsem na jinou překážku. On už vyhledával očima další překážku, přitahoval ji a minul otočný bod," domnívá se sportovní šéf albertoveckého hřebčína. Ale setkal se i s odlišnými reakcemi. "Říkala mi jedna redaktorka: Doufám, že toho člověka už v životě neposadíte na koně. To je přece naprostý nesmysl."
Albertovečtí věří, že nejhorší mají definitivně za sebou a v dostizích opět uspějí. "Věřím, že to dokážeme. A na počest pana Hájka dosáhneme i na to vítězství," řekl Vítek.
"Otec to začal a naší povinností je v tom pokračovat. Jednoznačně," potvrdil i Josef Hájek mladší.
V hřebčíně tak po smutném týdnu zavládne zase běžný provoz. "Čeká nás třídění hřebečků. Už jsme tu měli zástupce Světového svazu chovatelů trakénských koní a chov hodnotili hodně vysoko," říká Vítek.
"Možná to bude znít hloupě, ale po víkendu je pondělí a my musíme jet dál," souhlasí i Hájek mladší.
Tři dny mlčel. "Dostat to ze sebe nešlo," říká diskvalifikovaný žokejÚplně se odřízl od světa. Žokej Marek Stromský ze Štěpánkovic na Opavsku několik dní nevycházel z domu, telefon měl vypnutý. Jen velmi těžko se vyrovnával s tím, že po vlastní chybě přišel o vysněný triumf ve Velké pardubické. Do cíle přivedl bělouše Amanta Grise z Hřebčína Albertovec na prvním místě, navíc v rekordním čase, ale protože na trati minul jeden z otočných bodů, z vítězství byla diskvalifikace.
|