A v Nebeském přístavu.
Právě tak se jmenuje třináctipatrový dům na ostrohu, nápis září nad vstupním atriem. Jeden z bytů v 9. poschodí patří americkému jachtaři Marku Mendelblattovi, příteli Šmídové.
Na olympiádě tvrdil, že teď bude muset čtyři roky mýt nádobí, protože na rozdíl od partnerky žádnou medaili nezískal. "Kecal, nemyje nic," namítá Šmídová.
Na Floridě tráví třicetiletá blondýna zhruba třetinu roku, ovšem nepovažuje ji za svůj domov. Ten má stále v Neratovicích.
Amerika není domov
"V Americe se doma necítím. Zvlášť na celnici si připadám, že tu nejsem vítaná," říká.
Naposledy byl imigrační úředník obzvlášť nepříjemný. "Kdo vás vyzvedne na letišti?" chtěl vědět. "Do toho vám nic není," odsekla tehdy Šmídová.
Rázem přišla o pas a pochodovala do místnosti plné problematických imigrantů, mezi Indy a Mexičany. "Tam naštěstí seděl rozumný člověk."
Také konzumní způsob amerického života Češku rozčiluje. "Nakoupí mnohem víc věcí než spotřebují, vším plýtvají, zbytečně používají monstrózní auta a ničí životní prostředí," vypočítává.
Proč tedy na Floridu jezdí?
Nejde pouze o Mendelblatta. "V zimě je to nejbližší místo k Česku s ideálními tréninkovými podmínkami."
St. Petersburg má navíc daleko k vykřičenému Miami. "Klidné město. Samí důchodci, žádné zácpy na ulicích." Dubnová teplota šplhá nad 30 stupňů, tukem obtékající Američanky v plavkách XXXXL se šourají na pláže s popkornem v ruce. Město z penzistů žije, tudíž je hýčká. Radní jim odhlasovali pět tisíc nových laviček.
Pět hodin denně se Šmídová plaví na vodě. Příspěvky v místním Yacht Clubu neplatí, je hostem Mendelblatta. Zato nová plomba u zubaře ji přišla na 200 dolarů. "Předtím jsem hodinu musela vyplňovat povinný dotazník, jinak by mě nevzal. Jedna z otázek zněla: Líbí se vám váš úsměv?" Napsala "Možná".
V honosném sídle klubu si členové mohou vybrat z deseti restaurací. Mendelblattovi rodiče jedí výhradně v restauracích, sami nikdy nevaří. "Já aspoň obden něco usmažím nebo upeču," říká Šmídová.
Na molo v marině se drápou nemotorní kapustňáci, ohrožení tvorové příbuzní tuleňům. Jedna z jachtařek drží na ruce strakatého papouška. A jsou tady i žraloci. "Někteří zabíjejí z hladu. Jiní, třeba žralok modrý vám uhryzne nohu jen proto, že brání své teritorium."
Další hrozba, hurikán, loni minul St. Petersburg o 40 kilometrů. "V minulosti už vymlátil okna v našem domě. Naštěstí je máme na jihovýchod, zatímco hurikány většinou přilétají od západu."
K narozeninám novou loď
Třicáté narozeniny oslavila Šmídová koncem března na golfu. Poprvé si na vlastní oči dopřála i basketbalovou NBA, v Miami obdivovala Shaquila O´Neila. "Občas mě Mark vezme do Tampy na americký fotbal. Už mu rozumím, vstávám a tleskám ve správnou chvíli," tvrdí.
V nedalekém zábavním parku Busch Gardens si může zadovádět na horské dráze. "Jen se předtím nesmíte najíst."
Ze třídy Evropa, jež pozbyla olympijského statusu, nyní definitivně přestupuje na dvouposádkovou loď třídy 470. "Tady jí mám, zatím půjčenou," ukazuje. Novou objednala z Nového Zélandu, přijde na 12 tisíc eur, více než 360 tisíc korun.
Na parkovišti před klubem nasedá do starého, zeleného BMW. "Je to šunka, se kterou Mark jezdil, když udělal řidičák. Ale co, mě stačí," oznamuje Šmídová a řídí zpět do Nebeského přístavu.
V týdnu se vrací do Čech. "Léta jsou na Floridě příšerná. Jen nesnesitelné vedro, bezvětří. Venku se nedá vůbec nic dělat."
