V pátek v Oslu předvedla nejlepší čas historie na 5 000 metrů. Bude mít pouhých šest dní poté dostatek sil a chuti na další rekordní atak?
"A proč ne? Kenenisu Bekele vytvořil v roce 2004 v Hengelu svěťák na pětce a o osm dní později u nás i na desítce," připomíná Juck. V Oslu s Dibabaovou hovořil. "Vypadala po závodě v pohodě, jako by vůbec neměla v nohách nejlepší pětku všech dob." Ale jakmile se zeptal na Ostravu, odvětila pouze: "Uvidíme, pro jaké tempo se tam rozhodnu."
Odmítla nabídku, aby se hned z Norska přesunula na Zlatou tretru.
"Postavila si hlavu, chtěla mezitím domů." Letěla tedy do Addis Abeby, odkud v noci na dnešek vyrážela zpět. "Hodně teď bude záležet na tom, nakolik ji cestování unaví," uvědomuje si Juck.
Tiruneš Dibabaová není příliš hovorná dívka. "Je plachá, úplný introvert. Tiskové konference s ní bývají složité." Dibabaová láme pár anglických vět, většinou však musí zaskakovat tlumočník z její rodné amharštiny.
Při debatách o rekordu bude za ni hovořit i manažer Mark Wetmore.
29:31,78. To je hodnota zdánlivě nepřekonatelného světového rekordu Číňanky Wangové z roku 1993.
Za jeho překonání slíbili ostravští organizátoři Dibabaové prémii 25 tisíc dolarů. Připočetla by si ji ke svému startovnému, které je tajné. Podle MF DNES může činit zhruba dalších 25 tisíc dolarů. "Bolt dnes stojí dvojnásobek," naznačuje Juck.
Pokud Etiopanka na rekordní pokus kývne, nastane hned další problém. Kdo jí rozběhne tempo? Ruska Alminovová, její "zajíc" z Osla, už to nebude, závodí jinde. "Sehnat pro Tiruneš kvalitní vodičky je téměř nemožná úloha, takové takřka neexistují," tvrdí Juck.
Přesto se nevzdává. "Tři máme rozjednané, jedna snad vyjde. Ale od pěti kilometrů už Tiruneš stejně poběží sama." Vstříc rekordu?