"To byla trošku náhoda, protože slečna na bloku měla parohy," s úsměvem popsala jednadvacetiletá hráčka poslední úder zápasu.
Přerov hodně chyboval. Nebylo derby lehčí, než jste čekaly?
Lehké to nebylo, protože jsme před startem sezony měly dvě přípravná utkání s Brnem a obě jsme prohrály hlavně příjmem, servisem a koncovkami. S Přerovem jsme do toho šly naplno a doufaly jsme, že to takhle dopadne.
Dostala jste se do základní sestavy, což je pro vás, vzhledem k minulé sezoně, příjemná změna.
Když jsem šla do Prostějova, věděla jsem, že v nabitém týmu budu na lavičce a do hry se dostanu minimálně.
Tady záleží hlavně na mně, jestli zabojuji a udržím simísto v základní sestavě. V přípravě se to tak nějak vyskytlo. Doufám, že to takhle zůstane.
Je to výsledek roční práce po přestupu z Prostějova?
Nevím, spíš jsem si základní sestavu nevypracovala za ten rok ale teď v přípravě. Na turnaji se mi trošku dařilo. (usmívá se)
A dařilo se vám i s Přerovem. Byla jste nejčastěji bodující hráčkou.
To je takový malý zázrak, protože jsem si nebyla vůbec jistá. Ještě týden před zápasem mi smeče absolutně nešly. Jsem ráda, že mně to teď sedlo.
Kádr Olomouce se během přípravy rozdělil na dva týmy. Nebála jste se, že skončíte v tom druhém ve Šternberku? Na začátku přípravy jsme byly všechny postaveny na stejnou lajnu. A kdo kam půjde, záleželo na výkonnosti. Je jedno, jestli jste v Olomouci nebo ve Šternberku. Jde o výsledky týmu a jak se s tím holky poperou.
Myslíte si, že je úplně košer, aby byly takto provázané dva kluby v jedné soutěži?
Můj názor? Myslím si, že vůči ostatním klubům je to nefér. Ale když to takhle vyšlo, tak to tak vyšlo.
