Začal jste s Berdychem pomalu a nervózně. Proč?
Není nutné hovořit negativně, ne? Ale ano, máte pravdu, začal jsem velmi špatně. Ve druhém setu jsem se však dostal do zápasu, s pomocí publika jsem opět nabral sebevědomí. Berdych byl velmi defenzivní, můj brejk na 4:3 ve druhé sadě považuji za klíčový.
Zranění, kvůli kterému jste se nechal ošetřit, vás neomezovalo?
Nešlo o zranění, jen o špatný pád, jehož následky mě dost bolely. Musel jsem si nechat lýtko pod kolenem zavázat. Ale překonal jsem bolest.
Ještě to bolí?
Není to nic vážného.
Co byste řekl o srbských fanoušcích?
Pomohli mi moc. V Davis Cupu, když hrajete hůř, vás dokážou diváci zachránit. Už samotný Davis Cup z vás vytáhne netušené schopnosti. Jen se podívejte, jak měl Štěpánek letos špatnou sezonu, ale jak tady hrál skvěle proti Viktorovi Troickému. Tahle soutěž vám dodává obrovskou motivaci.
Ve čtyřhře vám nepomohla.
Tam jsme ztratili tah na branku i sebevědomí. Před nedělí jsme věděli, že potřebujeme dva body, že už není kam uhnout.
Miláček národa "Nola". Kvůli němu se fanynky modlíTaké jste se divili, jak Novak Djokovič na srbské lavičce v pátek skáče jak kůzle, fandí a burcuje diváky? Připadal vám snad jako člověk, jehož oficiálním neduhem, kvůli kterému jej Srbové toho dne stáhli z dvouhry, byly křeče v žaludku? Ne, jistě že ne. "To ani není potřeba víc komentovat," odfrkl si poté Tomáš Berdych a vyjádřil přání, aby Češi "těm sebevědomým Srbům zavřeli ústa". Srbský tým, snad na pokyn stratéga Piliče, v pátek využil skuliny, kterou mu pravidla Davis Cupu otevřela. Za takový důvod považuje ITF i dobrozdání lékaře. Ten při troše toho "au au" odkývá žaludeční problémy vždy. Pro jistotu. "Po konzultaci s kapitánem Ogradovičem a poradcem Piličem jsem usoudil, že nenastoupím proti Štěpánkovi. Ještě jsem byl příliš unavený po US Open a dlouhé cestě z USA," stálo v jeho prohlášení v srbštině, které v pátek rozdali místní funkcionáři srbským novinářům. O žaludečních problémech ani slovo. Když k dotyčnému komuniké pronikli i čeští reportéři, pracovnice Srbské tenisové asociace se jim hned omlouvala, že Djokovič samozřejmě hovořil také o bolestech, jenže tuto jeho větu zapomněla do komuniké napsat. Kolem druhého tenisty světa se v Bělehradu vše točilo. "Nola, Nola," skandovalo 16 tisíc fanoušků jeho přezdívku, když jej chtělo povzbudit. Jakýkoli exces mu předem prominuli. I to, když při deblu, který byl z jeho strany mizerný, o reklamní banner nadělal ze své rakety třísky. Djokovič je mužem s horkou balkánskou krví. Po pokaženém voleji napálí míček vztekle do stropu haly, na lavičce chvíli sedí s netečným výrazem, pak se tváří jako zabiják. Jindy se zvedne, stoupne si doprostřed kurtu a pažemi hecuje halu, aby fandila hlasitěji, křičí, zatíná pěsti. Když při duelu s Berdychem padá a ošetřují jej, srbské teenagerky se modlí a pláčou, jak se obávají, že jejich Nola nedohraje. Ale žádný strach. Možná jen opět zkouší, co soupeřova psychika vydrží. Že to nepovažujete za férové? Pravidla to nezakazují. |