Důkazem je jeho vítězství v Kontinentálním poháru v německém Titisee-Neustadtu i premiérových pět bodů mezi absolutní špičkou, které si připsal minulý týden na „svěťáku“ v polské Wisle.
„Předtím jsem skákal strašně, ale pomohla mi změna nájezdového postavení. Přišel za mnou reprezentační trenér Richard Schallert, že bychom ji mohli zkusit – a vyšlo to skvěle,“ užívá si současnou formu Polášek.
Když při úvodním lednovém startu v Kontinentálním poháru doskočil na desáté místo, připadal si jako v jiném světě. A hned další den korunoval povedený víkend senzačním prvenstvím. „Po druhém kole jsem ani nemohl uvěřit, že jsem vedení udržel,“ vzpomíná na závod, v němž porazil i Johanna André Forfanga, loňskou norskou kometu.
Díky triumfu se mohl v reprezentačním „áčku“ znovu potkat s někdejším parťákem z novoměstského Sportovního klubu Vojtěchem Štursou. „Kdysi jsme společně začínali, Vojta dělal stejně jako já severskou kombinaci. A teď oba skáčeme ve Světovém poháru, což je super,“ pochvaluje si Polášek.
Toho navíc na můstky před lety přivedl další Novoměšťák, který se později propracoval až do širšího reprezentačního výběru – Miloš Kadlec. „Byly mi asi čtyři roky, když mě oslovil, jestli s ním nechci jít na skokanský trénink. A tak to vlastně všechno začalo,“ usmívá se talentovaný mladík.
Svůj výkonnostní vzestup potvrdil Polášek také v úterý, kdy získal na středním můstku v Harrachově titul juniorského mistra republiky, přestože v úvodním kole skok neustál. Tím přišel nejen o lepší umístění mezi muži, kde byl nakonec pátý, ale zároveň o rekord můstku. Jeho 102,5 metru se kvůli pádu do historických tabulek nezapíše.
„Řekl bych, že jsem skočil ještě dál, nějakých 105 metrů, jenže v té vzdálenosti už nebyli lidi na měření. Bohužel tím, že jsem to neustál, jsem ztratil nějakých dvacet bodů, které mi pak chyběly,“ krčí rameny.
Příští dny každopádně může vyhlížet s velkou nadějí, i když své plány po nedávném probuzení překotně neměnil. „Vše beru postupně. Teď je pro mě nejdůležitější víkendový Světový pohár, ale už samozřejmě myslím i na mistrovství světa juniorů, kde mám po loňském čtvrtém místě ty nejvyšší cíle. A pak se můžeme případně začít bavit také o seniorském šampionátu,“ konstatuje Polášek.