„V Praze jsem zažil pět pěkných let, mrzí mě, že moje poslední sezona skončila kvůli koronaviru předčasně, ale už jsem cítil, že bych potřeboval změnu. Chtěl jsem zkusit nové prostředí, kolektiv i trenéry,“ řekl Šimon Krajčovič, čerstvá posila Liberce a člen základní sestavy slovenské reprezentace. V Dukle nahradí zkušeného Holubce, jenž míří do Odoleny Vody.
Měl jste i jiné nabídky?
Už dřív se rýsovaly i možnosti jít do Francie nebo Španělska, ale vzhledem k pandemii v Evropě jsem nechtěl zkoušet štěstí v cizině, když nikdo neví, co bude za měsíc. Proto jsem se rozhodl zůstat raději ještě v Česku a nabídka z Liberce mě hned velmi zaujala. Začali jsme to řešit poté, kdy byla extraliga předčasně ukončená. Nikdo nevěděl na čem je, a proto jsem rád, že jsme se s šéfem Dukly Pavlem Šimoníčkem na dálku dohodli a mám na příští sezonu jistotu. Líbí se mi, že Dukla má v každé sezoně jen ty nejvyšší ambice a chce bojovat minimálně o postup do finále. To mě hodně láká.
O místo blokaře v základní sestavě byste měl v Liberci bojovat s třicátníky Veselým a Leikepem, co říkáte této společnosti?
Kuba Veselý má za sebou zkušenosti z top evropských lig, Libor Leikep je extraligovou stálicí. Oba jsou velmi zkušení, kvalitní jak v obraně tak v útoku, takže čekám a těším se, že to bude kamarádský a konkurenční boj, který nás všechny bude posouvat výš. V tomto duchu se mnou mluvil i trenér Dukly Nekola.
Do Prahy do tehdejšího klubu ČZU jste zamířil před pěti lety, jak se to stalo?
V Trenčíně jsem dokončil sportovní gymnázium a rozhodoval jsem se, co dál. Vzhledem k tomu, že jsem celou jednu sezonu marodil s ramenem, tak jsem si řekl, že by bylo lepší při volejbale pro jistotu ještě studovat dál vysokou školu, abych uměl i něco dalšího. A když přišla možnost jít kvůli volejbalu a zároveň i kvůli studiu do Prahy, tak jsem neváhal. Česká extraliga se mi líbila, na ČT Sport jsem ji doma v Trenčíně často sledoval a je určitě kvalitnější než slovenská. Navíc i moje přítelkyně šla studoval do Prahy, takže to vyšlo ideálně.
Jakou školu studujete a jak jste na tom?
Nastoupil jsem na Fakultu biomedicínského inženýrství obor fyzioterapie, která sídlí na Kladně. Mám uzavřené bakalářské studium, které jsem si natáhl na čtyři roky, a teď pokračuju v magisterském. To dělám individuální formou na Slovensku a když všechno půjde, jak má, tak ho za rok dokončím. Svému oboru se chci v budoucnu věnovat. Fyzioterapie je potřeba v podstatě v každém odvětví medicíny, ale já bych samozřejmě rád zůstal jako fyzioterapeut u sportu.
Bylo pro vás hodně náročné skloubit extraligový volejbal se studiem na vysoké škole?
No, můžu říct, že to bylo někdy velmi těžké a časově docela nabité. Ráno na trénink, potom do školy, pak zase večer na trénink, do toho zápasy v extralize i v reprezentaci a samozřejmě učení a praxe. Když si to ale člověk nějak srovná v hlavě a má cíl, že to chce zvládnout oboje, tak to jde a aspoň nemá čas myslet na hovadiny. Je to taková psychohygiena.
Jak a kde trávíte dny v době koronavirové a kdy se zapojíte do tréninku s Libercem?
Už jsem skoro dva měsíce doma na Slovensku a samozřejmě se maximálně udržuju v kondici, to není problém. Doma mám provizorní posilovnu a chodím hrát beach, tenis, běhám a jezdím na kole. Kdy bude možné vycestovat do Česka, to netuším. Hned, jak to půjde, tak mám v plánu vyrazit do Prahy, abych si vystěhoval byt. Předpokládám, že pak začnu s Libercem přípravu na novou sezonu podle plánu začátkem srpna, ale to ještě také není jisté, protože nikdo neví, jak to bude vypadat s přípravou slovenské reprezentace.
