Kanadští fanoušci jsou nadšení, hlasitě apludují hvězdám, a když je v akci domácí závodník, bouří jako o život. A k tomu zkonzumují neuvěřitelné množství popcornu, hotdogů, hamburgrů, zmrzliny a vypijí hektolitry coly. "Připadám si jako na olympiádě v Atlantě. Lidé tam sice byli báječní, ale pořád se ptali: Proč zvedl rozhodčí červený praporek? Proč tenhle skáče ještě jednou?" vyprávěl desetibojař Tomáš Dvořák.
Organizace funguje na výbornou, všechno klape, ale elektrizující atmosféra chybí. Severní Amerika pro atletiku zkrátka není ideálním útočištěm a ukazuje se, že rozhodnutí ustanovit dějištěm šampionátů v roce 2003 a 2005 Paříž a Londýn je správnou volbou. Mnoho z 209 zemí, které se uhnízdily pod křídly IAAF, bude lkát nad protěžováním Evropy. Faktem však zůstává, že atletika je sice světovou záležitostí, ale na celém světě doma není.
Prázdné tribuny během světového šampionátu v Edmontonu |