Dominátorka jménem Serena Williamsová si dvacet let dělala ze soupeřek z Česka převážně trhací kalendář a vše zakončila letos na Roland Garros, kde v 1. kole bez větších trablů udolala Kristýnu Plíškovou. Byl to její 50. duel s tenistkami z desetimilionové země ve střední Evropě. Souhrnná bilance: 47–3!
„Mám k ní respekt, i to se projevilo. Ale taky je vidět, že důležité momenty zahrála všechny správně. Pořád je dobrá,“ říkala v Paříži Plíšková.
Padesátka může platit za zlomový věk - a i tato padesátka tenisová jako by cosi oddělovala. Nyní odstartovala další, když se americká ikona střetla ve 2. kole turnaje v Cincinnati ve šlágru s Petrou Kvitovou. A padla.
„Je to Serena, velká šampionka,“ říkala Kvitová před soubojem. Pak krásný duel ve třech setech urvala poměrem 6:3, 2:6, 6:3 a řekla: „Bylo mi ctí.“
Kvitová vs. Serena W. v CincinnatiZpravodajství |
Jejich poslední střet nastal v květnu 2015 v Madridu. Kvitová jako by tehdy měla kromě rakety i nůžky, neboť v semifinále nekompromisně ustřihla několik báječných šňůr Williamsové: 27 utkání bez porážky, 19 předchozích výher na madridské antuce, 50 návazných triumfů na akcích úrovně Premier Mandatory (hned pod grandslamy).
Už to naznačuje, proč by „nová padesátka“ mohla být jiná, lepší. Zrovna v roce 2015 řádila Williamsová jako tornádo, protivnice občas prostě a jednoduše odfoukla. Ničila je. Dobyla tři grandslamy a na čtvrtém hrála finále. „Jsem unavená. Nebyla jsem Serenou,“ řekla po prohře s Kvitovou.
Mateřské blues? Jsme v tom spolu! A svět zase nasloucháTřeba už nikdy nevyhraje grandslam, třeba vůbec žádný turnaj. Ale bez ohledu na výsledky dál platí, že Serena Williamsová je čímsi více než sportovkyní. Je institucí. Ženou, jejíž názory jsou slyšet, a to s pořádnou ozvěnou, ať už se týkají čehokoli. Aktuální téma: poporodní deprese. „Snažím se mluvit s mámou, sestrami, přáteli. A díky tomu vím, že moje pocity jsou normální. Je totiž zcela normální si myslet, že pro své dítě nedělám dost,“ napsala na Instagram. „Ale to asi všechny znáte. Ať už jste na mateřské, nebo pracujete, najít tenhle balanc je opravdové umění. Vy jste opravdové hrdinky.“ Vše souvisí se vším: byla to zároveň omluva pořadatelům a vysvětlení fanouškům, proč se minulý týden odhlásila z Rogers Cupu. Na máchání raketou neměla myšlenky ani sílu. Její jedenáctiměsíční dcerka Alexis Olympia dostala jasnou prioritu. „Hodně pracuju a trénuju. Snažím se být ve sportu nejlepší,“ dodala. I proto dle obrečela, když kvůli tréninku na Wimbledon prošvihla první krůčky své ratolesti: „Ráda o tom všem mluvím, protože tohle cítí hodně žen, ale ne každá má takovou možnost být slyšena. Jsme v tom spolu.“ Je to další potvrzení, jak vítězka rekordních 23 grandslamů přerostla nejen svět tenisu, ale sportu obecně. To ji pozvala Meghan Markleová, nyní vévodkyně ze Sussexu, na královskou svatbu - a pak ji na oplátku sledovala ve wimbledonském finále. Asi jen u Sereny mohla nastat následující situace: když se letos v 1. kole Roland Garros předvedla v opravdu velmi originálním a přiléhavém outfitu, byla z toho zpráva dne. Teď zase utěšuje ostatní matky, že prožívá totéž co ony. A svět jí zase naslouchá. |
Jak symbolické od téhle sebevědomé dámy: ne kvalitní soupeřka, rozhodlo prý rozpoložení jí samotné. Tyhle časy jsou pryč. Letos má po střetnutí s Kvitovou bilanci 11–5. Došla do wimbledonského finále, ale také epochálně vybouchla při nejhorší prohře kariéry, Kontaové podlehla 1:6, 0:6 a líčila, jak ji trápí poporodní splíny.
Netají se, že není ve stoprocentní kondici. Neskrývá, že jí právě nevoní pravidlo, které dává tenistkám mezi podáními limit 25 sekund. Také jí - etiketa promine - 26. září bude už 37 let a nemládne nikdo, ani šampionka jejího formátu.
Zpět ještě k českým bitvám. Započala je v březnu 1998 výhrou nad Denisou Chládkovou, a kdyby ji tahle národnostní bilance zajímala více, mohla si odškrtávat jeden úspěch za druhým. Kromě dvou počinů Kvitové ji udolaly už jen Karolína Plíšková (semifinále US Open 2016) a Klára Koukalová (v Marbelle v roce 2009).
Pro Kvitovou šlo v Madridu o průlom. Předtím ji mocná Serena porazila pětkrát, mimo jiné jednou na Turnaji mistryň a hned dvakrát jí otrávila milovaný Wimbledon (semifinále 2010, čtvrtfinále 2012). Nyní v Cincinnati uspěla podruhé za sebou...
Ve svých nejlepších časech byla Američanka vždycky favoritkou, ale teď? Williamsová má nedocenitelné zkušenosti, bojovnou duši, mysl velké vítězky. „Ale nikdy to není lehké, ať už skóre tvrdí cokoli,“ říkala v Cincinnati po výhře v 1. kole, když Gavrilovovou zničila 6:1, 6:2.
Musí totiž skloubit kariéru s mateřstvím: „Prošla jsem si hodně věcmi, ale tohle je něco úplně nového. Všechny ty stavy nahoru dolů, všechny obavy i všechno nadšení.“ A tak mají soupeřky přece jen lepší vyhlídky než kdysi.
Včetně těch z Česka. Výtečný výkon Petry Kvitové to jen podtrhnul.
