Za velký úspěch se podle něj dal považovat už postup z kvalifikace. "Sešlo se nás tady sto a bylo to hodně těžké," vykládal.
"Ve finále bylo určitě patnáct, dvacet lidí, kteří mohli vyhrát. Tam už hodně záleží na vnitřním klidu, štěstí a pohodě přímo v tom závodu," tvrdil závodník, který první velký úspěch okusil už v šestnácti letech, kdy se stal mistrem Evropy v trojboji.
Páteční závod v Kalifornii mu sedl dokonale. "Udělal jsem si osobák v plavání, výborně jsem šermoval, koně jsem nezkazil, i když jsem mohl jet líp, ale zas taková chyba to nebyla," vylíčil průběh soutěže. Do závěrečného běhu odstartoval z pátého místa s vědomím, že má na to, aby ztrátu dotáhl. "Šel jsem do toho s tím, že nějaká medaile bude. Na dvou kilometrech jsem věděl, že bojuji o zlato. Snažil jsem se ze sebe vydat co nejvíc. Švéd Johansson přepálil začátek a pak už neměl na to, aby se mnou udržel kontakt. Už jsem se mu jen vzdaloval a bylo to jasný, že jdu na zlato," uvedl.
Na dobrý výsledek měl zaděláno už při nedávném mistrovství Evropy v Ústí nad Labem. "Tam mě potkala smůla. Spadl jsem z koně, kůň mi utekl a ztratil jsem hodně bodů," zavzpomínal na nezdar, který mohl v pátek večer hodit za hlavu. I když je Sedleckému teprve třiadvacet let, k úspěchům v moderním pětiboji je podle něj třeba dozrát. "Někomu se to povede dřív, někomu později. Já jsem si tu třeba víc hlídal některé věci, který jsem v Ústí zanedbal. To se pak nasčítá," uzavřel.
