Dráha v Ústí nad Orlicí už je totiž pokryta umělým povrchem. A na jejím čtvrtečním slavnostním otevření nechyběl ani Šebrle, v minulosti častý účastník zdejšího desetiboje.
Jak se vám zamlouvá současná podoba stadionu?
Závodil jsem tady ještě na škváře. Pořád se prášilo, člověk byl špinavý. Teď je to moc hezké. Jsem rád, že to tady udělali. A stejně tak je pro atletiku dobře, že se sešlo tolik diváků. Takový počet jsem tady nikdy nezažil.
Proč jste na tribunu usedl i vy? Měl jste přece závodit.
Už jsem rozjel přípravu na mistrovství Evropy, týden trénujeme naplno. Navíc mám za sebou cestu ze zahraničí, cítím se trošku unavený. Měl jsem startovat v kouli, ale nakonec jsem neměl chuť. A když člověk nemá chuť, je lepší nezávodit. Ale slíbil jsem, že přijedu. Proto jsem tady aspoň jako divák.
Není příčinou vaší absence i dozvuk zranění z desetiboje v Götzisu?
To ne, zdravotně jsem v pořádku. Vždyť jsem už po Götzisu dokončil desetiboj v Arles.
Mluvil jste o únavě. Tady jste si ale asi moc neodpočinul. Nebolí vás už ruka z rozdávání autogramů?
Člověk si za ty roky zvykne, je to v pohodě. Horší je to, když jsem s rodinou nebo když jsem unavený. I když teď jsem fakt dost unavený (úsměv).
Kdy tedy zase začnete závodit? Až na mistrovství Evropy v Göteborgu?
Mám v plánu nějaké závody zhruba tři týdny před šampionátem. Už jen tak, aby to šťouchlo.
Chystáte se i do Pardubic, kde jste závodil před loňským světovým šampionátem?
Mám to v plánu. Dokonce je termín vybrán tak, aby mi vyhovoval. Určitě do Pardubic přijedu.
Pak vzhůru do Göteborgu. Na vaše plány je asi zbytečné se ptát...
Na to je zatím brzo, ale samozřejmě chci skončit co nejvýše. Nebude to ovšem jednoduché. Je tam řada kluků, kteří mohou překvapit. Němci, Rusové nebo Maďar Attila Zsivóczky, který se mnou trénuje. Všichni chtějí být nahoře.
V mládí jste dlouho kombinoval atletiku s fotbalem. Prožíváte teď hodně náročné dny, když se vaše příprava na mistrovství Evropy kryje s fotbalovým šampionátem?
Trošku se to tluče. Když trénuji naplno dvoufázově, jsem víc ospalý a potřeboval bych chodit spát dřív. Jenže poslední zápas končí v jedenáct a vždy ho chci dokoukat (úsměv).
Chystáte se do Německa vyrazit na nějaké utkání?
Pojedu na zápas našich s Itálií.
Věříte českému týmu? Kam podle vás může dosáhnout?
Může být hodně vysoko, stejně jako hodně nízko. Zatím to ale vypadá, že hráči mají formu. Zejména Nedvěd s Rosickým, na nichž hra stojí. Teď záleží jen na tom, zda se budou dál trefovat a zda najdou jiného střelce. Když přijdete o Kollera a Baroše, není to jednoduché. Mohou hrát sebelépe, ale když nikdo nedá gól, je to v prčicích.