Letos udělala první krok: získala tituly ve Vancouveru, v Taškentu a je díky nim už 72.
na světě. Když promluví, je to jak z příručky pro trénink sebevědomí.
Kvůli vyhlášení jste přiletěla z Floridy, kde trénujete. Vracíte se zpět?
Hned, jsem tu jen na otočku. Pojedu lyžovat do Colorada a pak začnu trénovat na novou sezonu.
Je vám 15 let, což znamená, že mezi ženami stále nemůžete hrát tolik turnajů, kolik se vám zachce. Už máte plán?
Můžu jich hrát dvanáct. Začnu na Australian Open a dál se uvidí. Ještě předtím v lednu letím na exhibici do Hongkongu.
Ta bývá prestižní. Znáte soupeřky?
Budou tam skoro všechny hráčky první desítky. Serena Williamsová, Davenportová, Dementěvová a další.
A vás pozvali? To musela být pocta.
Ani ne, mě to nepřekvapilo.
Juniorky už příští rok nezkusíte?
Ne. Budu hrát jen turnaje žen, v juniorkách už nemám motivaci. Ztratila jsem ji loni ve Wimbledonu, a když už ji nemáte ani tam, je to špatné.
Přechod mezi dospělé jste na rozdíl od mnoha jiných zvládla bez potíží. Nebo ne? Vyhrála jsem dva turnaje, šlo to lehce. Ale rozdíly tam jsou, nemyslete si. Mezi juniorkami je daleko přátelštější atmosféra, ne taková rivalita.
Takových talentů jako vy už světový tenis pamatuje tucty. Vylétly a pak rychle shořely. Jde tomu zabránit?
Mně se to nestane. Jsem velmi dobře trénovaná a psychicky připravená. Navíc nehraju tolik turnajů, takže se nahoru dostávám pomalu.
Cítíte, že vás soupeřky respektují?
Jo, už mě berou. Trénují se mnou a ty lepší mě už pozdraví.
Například?
To si nechám pro sebe.
Zkuste se popsat jako tenistka.
Nemám z ničeho strach, nikoho se nebojím. Nemám velkou slabinu. Ale každý úder můžu zlepšit a mám trochu problémy s antukou.
Sebevědomí vám nechybí, že?
Mám ho odmala. Menší problémy s psychikou bývaly jen v juniorkách.
Copak? Házela jste raketou?
Spíš zlými pohledy. Ale to je pryč.
V českém tenise stoupáte na pozice, na nichž před vámi byly Suková, Novotná, nebo Mandlíková. Ke které z nich máte nejblíže?
Ty starší nepamatuju. Na tenis v televizi jsem se nedívala a vzory jsem neměla. Bouchala jsem do zdi sama za sebe.
 Tenistka Nicole Vaidišová získala při vyhlašování Zlatého kanára tři trofeje: pro nejlepší hráčku, největší talent a nejvyšší postup na ženském žebříčku. |
